Úvaha: Nastává nám konec hardcore hraní? | Kapitola 4
Seznam kapitol
Když nedávno Carmack prohlásil, že už brzy budou dominantní herní platformou tablety a telefony, zavládlo mezi hráči zděšení. Je vůbec možné, že toto prohlašuje autor pecek, jako byl Doom nebo Quake? Kde to jsme? Kde je smysl přetaktování našich PC a kam najednou mizí zdánlivá dominance herních konzolí?
Prakticky jakákoliv hra s „nekonečnými levely“ vybavená počítadlem skóre se může změnit ve velice hardcore záležitost, pokud se hráč sám rozhodne. Hra buď svým designem definuje maximální teoreticky dosažitelné skóre a pak se můžeme bavit víceméně o tom, zda je „lehká a nebo těžká“ (v lidovém chápání smyslu „softcore a nebo hardcore“) – a nebo zde maximum není a je zde otevřený prostor k vylepšování výsledku stále nahoru jako ve sportu. I relativně jednoduchý titul, který dovoluje „neomezené levely“ s dalšími a dalšími vlnami nepřátel tak otevírá prostor k rekordům a k tak magorskému způsobu hraní, se kterým tvůrci nepočítali ani v těch nejdivočejších snech.
Příkladem může být GeoDefense Swarm, jehož nekonečné levely se staly cílem soutěží lidí, kteří studují i dost neobvyklé vlastnosti hry, díky čemuž dosahují nenormálně vysoká skóre. Už v základu je docela dobré nastudovat si vlastnosti věží, protože některé levely se nedají dohrát, pokud nevíte přesně, jak se chovají určité upgrady určitých věží, ale normální hráč hrou projde bez používání nějakých bizarních triků. Hráči, kteří hrají na skóre nekonečné levely, ale pokročili mnohem dále, sestavují „alternující cesty“ pro různé druhy nepřátel, hrají si s časováním (aby se jim nesjížděly vláčky pomalých a rychlých potvor) a dokonce tahají tygra za ocas tím, že za letu bludiště staví a bourají a nutí tak potvory, aby kroužily po mnohem delších drahách, než by bylo normálně možné.
A to je skutečně šílené, protože vaše supervysoké skóre v podstatě ovlivňuje to, zda se vám podaří včas umístit na nějaké místo bariéru, což je u dotykového zařízení tak trochu i otázka náhody. Toto JE hardcore hraní par excellence, i když se leckdo bude dušovat, že GeoDefense Swarm je casual hra jako vyšitá.
GeoDefense Storm ilustruje zajímavý výsledek vývoje, který bych nazval jako „hardcore hra, nabalená na casual titul“. Základem je relativně jednoduchý koncept, se kterým si chvíli pohraje každý, ale normální hráč si zahraje jenom začátek a nebude se srovnávat s hardcore hráči. Svým způsobem je to úplně normální: i u moderních her platí, že hru do konce dohraje ani ne polovina hráčů a přes její polovinu se dostane sotva 80 % hráčů. Casual hráči zkrátka hrají do okamžiku, kdy je to přestane bavit, načež konzoli vypnou a je utrum. Pro hardcore hráče je dohrávání do konce otázka cti, ale casual hráči je to úplně ukradené, asi jako když se přestane dívat na film, který je nudný a vleče se. Proč se trápit, přepneme na jiný kanál, možná to bude lepší!
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
