Technologie projektorů a jejich kvality | Kapitola 7
Seznam kapitol
Přesto, že televize se stále vetší a větší úhlopříčkou se prodávají za téměř směšné ceny, existují pro vaše domácí kino i další možnosti. Pokud se chcete mrknout na film v luxusní HD kvalitě a připadat si opravdu jako v kině, potřebujete úhlopříčky, jaké vám můžou dát jen projektory. V dnešním článku si důkladně rozebereme všechny současně používané technologie a zaměříme se na jejich detailní rozbor.
Abyste ale byli schopni rozeznat opravdu drobné detaily mezi jednotlivými technologiemi nebo dokonce dvojicí modelů postavených na stejném principu, potřebujete jednu nezbytnou součást - kvalitní plátno.
Projekční plátno je vlastně světlá homogenní plocha, která je určena pro promítání obrazu z data-projektoru. Může se jednat o pevnou instalaci například v kině, o vhodně natřenou zeď, nebo o mobilní či pojízdné plátna určené pro použití v přednáškových sálech nebo jiných místnostech. Bílá či šedá plocha slouží výhradně k tomu, aby zamezila jakýmkoliv barevným posunům a odlišnostem v obrazu. I když se ale na trhu objevuje nespočet různých pláten určených pro různé použití, prakticky všechny musí zajistit jednoduchou věc - u přímé projekce zepředu musí plátno odrazit co nejvíce světla zpět k divákovi, zatímco u zpětné projekce musí plátno přenést co nejvíce světla skrz.
pevné plátna na zdi - vyznačují se špičkovou geometrií, stejně jako profesionální velkoplošné obrazovky. Díky tomu se hodí pro stálou instalaci například v domácnosti, kde si chcete užít nejvěrnějšího možného podání. Ideálním místem pro použití jsou prostory pro domácí kino apod.
roletové plátna - obvykle se používají tam, kde je často potřeba provádět jakoukoliv projekci, ale stálé plátno by zabíralo příliš hodně místa nebo by prostě bránilo například výhledu na tabuli. Nejčastěji jsou vyrobeny z pevné natřené tkaniny, která se namotá na tyč, jako roleta vždy, když jej zrovna nepotřebujete.
elektrická plátna - mohou být pověšena na zdi, na stropě nebo například pod garnyží. Jedná se prakticky o totožný systém, jako v předchozím případě, jen s tím rozdílem, že se nestahují ručně, ale ovládá je motor. Díky dálkovému ovládání je ale komfort tohoto řešení výrazně vyšší.
mobilní plátna - nejčastěji se jedná o roletové systémy se stojanem. Používají se nejčastěji při prezentacích v místech, kde není možné přidělat klasické statické plátno, nebo tam, kde se promítá jen příležitostně.
Ať už se jedná o jakoukoliv z výše popsaných variant, mohou se dále dělit na plátna s podporou nebo bez podpory. Podporované (napnuté) plátna mají ve své konstrukci podpůrný systém, které zajišťuje maximální vypnutí a odolnost vůči pohybům. Druhá varianta pak pouze volně visí ze svých horních úchytů a může tak se například vlnit vlivem větru apod.
Rozměry a vzhled
Nejčastěji se setkáte se třemi formáty promítacích pláten. V zasedacích místnostech nebo v sálech určených k častému promítání prezentací z počítače se obvykle vyskytuje klasické čtvercové plátno (poměr stran 1:1). Pro domácí použití se systémy domácího kina a pro prezentace například na cestách nebo v příležitostných objektech se pravděpodobně setkáte s formáty 4:3 a 16:9. Důležité ale je, že většina projektorů je určená k promítání přesně obdélníkového obrazu, který vyžaduje naprosto rovnou promítací plochu. Pouze ve výjimečných případech je možné využít zakřiveného plátna - je vyžadováno, aby pozorovatel seděl blízko dané promítací stěně, jinak uvidí nepříjemné deformace geometrie obrazu (nejčastěji se obraz stane "soudkovitým").
Plátno určené pro systémy domácího kina, kde uživatel sedí od dané plochy relativně blízko.
Jas a kontrast
I když jsou tyto dvě veličiny z velké části ovlivněny především hodnotou zbytkového světla v místnosti, parametry (svítivostí) projektoru a velikostí promítané plochy, je možné je ovlivnit i výběrem konkrétního plátna. Na trhu se objevuje nespočet různých povrchových úprav, které podle úrovně reflexní vrstvy dokážou valnou většinu světla, které na ní dopadá opět odrazit zpět k pozorovateli.
Může se jednat buď o nasazení speciálních tkanin, které svou strukturou zamezují pohlcování světla, nebo se může jednat o klasické potáhnutí celého plátna reflexním materiálem s vhodnou strukturou. Je ovšem třeba počítat s tím, že čím více světla dané plátno dokáže odrazit (je více reflexní), tím menší jsou pak na něm pozorovací úhly - světlo dopadající na plátno je odráženo výhradně směrem k pozorovateli (logicky sedí přímo proti plátnu, kde jsou zajištěny nejlepší obrazové vlastnosti) a do bočních stran již není možné odrazit světlo s postačující intenzitou. Navíc opravdu velmi reflexní plátna trpí jevem nazvaným "hot spot" (žhavé místo) na kterém se uživateli zdá obraz jasnější, než v jiných bodech. To je dáno právě vysokou hodnotou odráženého světla, kdy pouze několik míst na plátně odráží světlo přímo do oka pozorovatele - právě daný bod je pak označován jako hot spot.
Záběr z profesionálního AV studia, kde promítají pomocí nejlepších Full HD projektorů
Při výběru plátna byste se měli zaměřit především na to, v jakých podmínkách budete projekci provádět a jaké parametry od výsledného obrazu očekáváte. Zamyslete se také nad světelnými podmínkami v daném prostoru a nezapomeňte zvážit, zda bude obraz sledován výhradně z pozice čelem k plátnu nebo zda budete promítat pro větší skupinu sedící v okruhu.
Šedé plátna - specialita?
Moderní způsoby, vedoucí k zlepšení barevného podání a především k zvýšení kvality černé barvy, směřují k zavedení matných šedých pláten. Myšlenka této zajímavé varianty spočívá v relativně jednoduchém principu. Šedé (tmavé) plátno samozřejmě odrazí zpět méně světla, než světlé varianty a právě v tom, spočívá celá finta. Odražené světlo se totiž neskládá jen ze světla, které přichází z projektoru, ale plátno musí odrazit i všechno okolní světlo v místnosti. Pokud tedy zvolíte tmavé plátno, bude odrážet černou barvu tmavější a bílou přirozeně taky - většina projektorů ale nemá s nedostatkem jasu na bílých místech problémy, zatímco černé místa působí spíše tmavě šedě. Díky tmavšímu plátnu je tak možné dosáhnout opravdu velmi černé a realistické barvy, zatímco rozdílu na bílé si nejspíše ani nevšimnete. Důležité ale je, aby u těchto pláten byla zachována co největší tma v promítací místnosti.
Jak je ale možné, že si nevšimnete poklesu jasu na bílé barvě, ale rozdíl v černé zaznamenáte? Je to opět dáno nedostatkem lidského vnímání obrazu (v tomto případě jasu), kdy bílá působí jako bílá i při relativně velkých odchylkách, zatímco u černé si všimnete jakékoliv změny velice rychle.
Celkově je ale problematika výběru vhodného plátna natolik složitá, že jí věnujeme jednu další kapitolu, kde doporučíme několik typů pláten pro konkrétní použití ve vybraných modelových situacích.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
