Základní deska K7N2G: nForce2 á la MSI | Kapitola 4
Seznam kapitol
Připravili jsme pro vás recenzi další desky s čipsetem nForce 2, dnes od firmy MSI. Deska se od ostatních liší především integrovaným grafickým jádrem, které je založeno na GeForce 4 MX 440.
Desky MSI jsou obecně považovány za jakousi střední třídu u které nalezneme nejlepší poměr mezi vlastnostmi, nastaveními, výkonem a cenou. Co se BIOSu týče, tak MSI ve většině svých desek používala a používá BIOS firmy AMI. V tomto případě zde však nalezneme Phoenix-Award BIOS v 6.00PG - a možnosti nastavení jsou skutečně bohaté.
Možnosti v BIOSu
Co všechno lze měnit:
frekvence FSB: 100 až 200 MHz po 1 MHz
frekvence pamětí: 14 možností
(auto, by SPD a nebo od 2:1 až po 1:2 v poměru FSB:DRAM)
nastavení napětí CPU: 1,550 až 1,800 po 0,025V
nastavení napětí AGP: 1,5V, 1,6V a 1,7V
nastavení napětí RAM: 2,5V, 2,6V a 2,7V
velikost paměti int. grafiky: 8 až 128 MB
Zajímavostí je hodnota napájení procesoru. Pokud nastavíte hodnotu na AUTO, tak deska od MSI dodává procesoru menší napětí než je standard. Místo 1,65V, které má procesor mít je to pouze 1,616V. Není však žádný problém v případě potřeby zvýšit napětí v BIOSu. Nastává tady tedy přesně opačný jev oproti deskám Asus, které zase naopak dodávají napětí o 0,03V až 0,04V větší, u nich se ale bohužel ve většině případů nižší napětí nastavit nedá.
Zobrazení napětí procesoru
Co se týká naměřených teplot, tak teplota ukazovaná BIOSem se bohužel neshodovala s tou, kterou ukazoval dodávaný monitorovací program PCAlert 4. Při bližším zkoumání bych, ale řekl, že BIOSu ukazoval teplotu z čidla v socketu a program nejspíš z diody v procesoru, neboť se od sebe lišily cca 15°C - je to sice zvláštní, ale ne nemožné.
Přetaktování
Možnosti nastavení jsou skutečně rozsáhlé až mě to u MSI překvapilo. Maximální frekvence FSB 200 MHz se sice může jevit jako nedostatečná, ale ve většině případů použití desky je dostatečná. Sběrnice AGP jde zafixovat na své frekvenci, tudíž je možné přetaktovávat pouze FSB.
Bohužel tato deska neumí odemknout uzamčený AthlonXP (Thoroughbread), což buhužel jiné desky založené na této čipové sadě nebo na VIA KT400 umí. Takže nebylo možné vyzkoušet přetaktování na vyšších FSB a musel jsem se spokojit pouze s tím, kam může jít sám procesor s kombinaci s deskou a nemohl tak vyzkoušet stabilitu při vyšších frekvencích. Doufejme, že si s tím výrobce poradí a v další verzi BIOSu už bude vše správně fungovat.
Poznámka: není bez zajímavosti, že problémy s odemykáním procesorů mají i ostatní výrobci. Například deska Asus A7V8X (zde uvedená pro porovnání výsledků) si s originálním BIOSem 010 neuměla poradit s hodnotami mimo sadu - tj. v tomto případě nižšími než 12,5x a umožňovala měnit násobič jen do velikosti 13x včetně. Stejně se chová i beta BIOS verze 011-05. Ovšem s beta BIOSem 011-02 jde odemykat procesor libovolně.
Další problém nastal při použití frekvence 200 MHz u pamětí. Přesto, že byly použity paměti OCZ 3500 EL CL2 zvládající až frekvenci 216 MHz při časování CL2, které s jinými deskami bez problémů pracují, tak zde se ani při časování CL2,5 nechtěly rozběhnout. Nepomohla ani zvýšená voltáž. Ovšem při frekvencích kolem 190 MHz už bez problémů pracovaly i s CL2 a standardní voltáží. I v tomto případě doufám, že se jedná pouze o nějakou interní chybu, kterou výrobce v dalším BIOSu opraví nebo o vadu konkrétního kusu.
Možnosti nastavení frekvencí pamětí
K vlastnímu přetaktování: jak jsem se již zmínil, procesor nešel odemknout, proto jsem mohl vyzkoušet přetaktování pouze pomocí zvyšování FSB. Bez zvýšení napětí šel procesor přetaktovat na 145 MHz což dělá frekvenci CPU 2175 MHz, tedy něco jako XP2700+, který ovšem používá 166 MHz sběrnici. V tomto ohledu byla deska A7V8X od Asusu lepší, procesor se dostal na frekvenci 2220 MHz (FSB 148 MHz). Při zvyšování voltáže (1,8V) se procesor dostal na obou deskách přibližně stejně vysoko - 2280 MHz (152 MHz) na nForce2 respektive 2295 MHz (153 MHz) na KT400. Tyto frekvence - při zvýšené voltáži však již nebyly podrobeny dlouhodobému testu, takže nejsem schopen říci, jak vysoce stabilní chod by na nich byl možný.
Obecně je ale mnohem lepší přetaktovávat procesor pomocí snížení násobiče a následném zvýšení FSB. Tato metoda je efektivnější i z toho důvodu, že se zvyšuje propustnost procesoru a tak je již vysoká propustnost paměťového subsystému využívána a nečeká se na procesor.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
