Vzpomínky na (ne)dávnou revoluci
i Zdroj: PCTuning.cz
Historie Článek Vzpomínky na (ne)dávnou revoluci

Vzpomínky na (ne)dávnou revoluci | Kapitola 4

Michal Rybka

Michal Rybka

13. 2. 2015 03:00 14

Seznam kapitol

1. Jak si to pamatují jiní 2. Když žijete v minulosti a její dějiny jsou pravěk 3. Jízda za železnou oponou 4. Kapitalistické pozlátko (ve 4096 barvách) 5. Když vám berou modly 6. Přehlížená revoluce

Většinou o počítačové historii sám píšu, což mě do jisté míry zaslepuje. Nedávno jsem si přečetl knížku Pavla Tronnera, který publikuje články o počítačové historii i na PC Tuningu – a to mi poskytlo nejen určitou sebereflexi, ale i náhled na to, jak vlastně vidíme dějiny technologií. I na to, jak se liší náš vztah k historii, kterou známe jen z vyprávění a k historii, kterou si sami pamatujeme.

Reklama

A pak vycházely časopisy, které ukazovaly svět západních strojů s šestnáctibitovými luxusnostmi, jako bylo v Západním Německu populární Atari ST anebo neuvěřitelná Amiga 500 s jejími 4096 barvami. Nádhera! Tak proč se zabývat socialistickým šrotem, který nebyl schopný ani fungovat pár hodin v kuse, aniž by se kvůli přehřátí nezhroutil? Vylepšováním kazeťáku, když civilizace funguje na spolehlivých 3,5“ disketách?

Z katalogu Quelle, rok 1988 via Videogameszone.de
i Zdroj: PCTuning.cz
Z katalogu Quelle, rok 1988 via Videogameszone.de

Jenomže ono to k tomu patří. I tyhle temné části jsou součástí technologické, fascinujícího a nekončícího příběhu o vývoji inteligentních strojů. Když jsem začínal s tvorbou Alza Muzea, myslel jsem si, že to bude relativně jednoduché. V podstatě jde jenom o dvacetileté období mezi lety 1975-1995, že ano? Celé jsem to zažil, celé si to pamatuji – a nebude to ani moc komplikované. Neuvědomil jsem si ale, že nejde jenom o délku daného období, ale i o jeho šířku. S každou věcí, kterou se dozvíte, navíc zjišťujete, co všechno nevíte.

Věděl jsem například, že mezi „hračkami od Mattela“ se objevil počítač s poněkud hippie názvem „Aquarius“ (Vodnář) – a že to byl neúspěšný a okrajový typ. Nakonec se mi ho podařilo poněkud komplikovaně sehnat. A pak jsem zjistil, že tenhle stroj existoval minimálně ve dvou výrazně odlišných provedeních. A že byl navržen a prodáván i jeho nástupce, Aquarius II, o němž se všeobecně ví jen to, že existoval a pár kusů se skutečně prodalo. A takhle je to s dějinami technologií obecně: Jde to dál a dál. Jaké znáte čínské počítače? Co se používalo v arabsky mluvícím světě? S čím si hrály děti v Sovětském Svazu? Jaké klony západních strojů vyráběl Hong Kong? A co se vyrábělo v Austrálii?

V Austrálii se v 80. letech vyráběly třeba počítače MicroBee

Přes relativně krátké trvání hlavní fáze mikropočítačové revoluce jde o neuvěřitelně objemný obor, o kterém se toho obecně ví jen málo proto, že každý spěchal v technické evoluci tak, že to ani nestačil zaznamenávat. Obrovská část mikropočítačové a herní revoluce je už ztracena, protože pamětníci už umřeli anebo si to tak úplně nepamatují. Jen pokud jde o slavné setkání mezi zástupci Microsoftu a IBM o možnosti licence MS-DOSu z roku 1980, kde se vytvořily fundamenty počítačového světa tak, jak ho známe, jsem četl a viděl jsem ne méně než pět různých interpretací toho, co se na setkání vlastně odehrálo a kdo co řekl. V té době to asi vypadalo jako jedno z mnoha bezvýznamných setkání, ale ve skutečnosti technologický svět změnilo tak, jako například konference v Jaltě. Možná i více, protože politika se převaluje sem a tam, ale technologická evoluce formuje další a další generace vývojářů, kteří se učí na díle předchozích generací.

Předchozí
Další
Reklama
Reklama

Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.

Reklama
Reklama