Úvaha: TV patří do pravěku. Pořídíte si novou s DVB-T2? | Kapitola 6
Seznam kapitol
Chystaný přechod na DVB-T2 a blížící se vlna nákupů nových televizorů rozvíří jedno téma: současná TV nedokáže uspokojit požadavky diváků. Není to přitom jen kvůli nízkému rozlišení a vysoké komprimaci, takže obraz vypadá mimořádně hnusně i na drahé TV. Chyba je v obsahu, reklamách a vědomé i nevědomé cenzuře. Jak z toho ven?
Ve finále podle Blodgeta zcela zmizí rozdíl mezi televizí a jinými formami distribuce obsahu. Televize budou muset být mnohem efektivnější, jejich soutěž bude mnohem tvrdší. Počet diváků bude časem klesat – ne proto, že by obrazovka byla méně atraktivní, ale proto, že se objevuje stále více druhů zábavy, které soutěží o čas konzumenta.
Existují hráči, kteří svoji televizi využívají téměř výlučně pouze pro hraní. Když hrajete, nekoukáte se na televizi, to je jasné. Opět – čas konzumenta je jenom jeden a soutěž o něj bude stále tvrdší.
S myšlenkou individualizace a atomizace vysílání souhlasím, i když zde stále zůstávají dvě výrazné výjimky – sporty a významné události, které jsou přenášeny v reálném čase. Naposledy se to stalo při volbách, velmi výrazně si pamatuji také 9/11, kdy doslova každý zíral na to, co se děje. Zatímco při běžné digitální distribuci na nějakém tom zpoždění nezáleží (pořady se stahují většinou do lokální fronty), je běžné vysílání jednoduše efektivnější v případě, kdy se najednou chtějí dívat v reálném čase všichni, případně v situaci, kdy se síťová infrastruktura zhroutí. Čili úplně nahradit vysílání digitální distribucí asi není vhodné.
Jinak má přechod k sledování „na míru“ samé výhody: Můžete se dívat opakovaně na pořady ve své lokální cache. Jedním klikem si je můžete koupit a vlastnit je trvale. Můžete aktivně vyhledávat minoritní filmy, které by žádná normální televize nikdy neuvedla – například proto, že by si spočítali, že se jim nevyplatí lokalizace. A víte co? Někteří z nás nepotřebují lokalizaci!
Výborná je kombinace knihoven pořadů a uživatelských hodnocení, odkazování a profilování. Systém si vás profiluje jako diváka a je schopen vám inteligentně doporučovat, co by se vám mohlo líbit. A nebo sledujete blogy, hodnocení či watchlisty ostatních a díky tomu objevujete nové věci. Je to prostě výborné a funguje to. V opravdu obřích videotékách se jinak postupovat nedá. Klasické marketingové mechanismy počítají s tím, že je pár blockbusterů, pár lokálně promovaných filmů a tím to zhruba končí. Nějak se naprofiluje, na které diváky by měla mířit reklama, nacpe se jim to do správného časového slotu – no, celé mi to připomíná spíše krmení dojnic v kravíně. Tyhle nové alternativní, téměř sociální aspekty doporučování a výběru obsahu z toho dělají naprosto nový zážitek.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
