Úvaha: Pevné disky v akci, jen za dvojnásobek! | Kapitola 4
Seznam kapitol
V jednom z dílů The Daily Show Jon Stewart divákům oznámil: „Daňoví poplatníci! Dnes máme co slavit – koupili jsme si pojišťovnu!“ Tou pojišťovnou byla AIG, která se dostala na pokraj bankrotu. A aby nezbankrotovala, stát ji podepřel horou peněz z daní. Stejně tak zákazníci po loňských záplavách podpořili výrobce disků.
Řada komentářů mluví o tom, že „pokračující krize“ je v podstatě zcela umělá. Na trhu vznikl v podstatě duopol Seagate – Western Digital, tyto dvě firmy nyní vyrábí 85 % všech harddisků. A jejich výsledky jsou opravdu zajímavé. Před rokem Seagate koupil harddiskovou divizi Samsungu za 1,4 miliardy dolarů, pak přišla krize a nyní Seagate oznamuje, že odkoupí své vlastní akcie za další dvě a půl miliardy dolarů. Western Digital je na tom o něco hůře, ale v podstatě podobně – koupili harddiskovou divizi Hitachi a oznámili čistý zisk 146 milionů dolarů. Slušný výkon na krizový rok, že?
Podle prognóz výrobců nám to vydrží až do roku 2013. Nezávislí analytici jsou ještě o něco méně optimističtí, očekávají dosažení cen z roku 2011 až v roce 2014 (!!!), protože rozdíl mezi poptávkou a výrobou bude podle analytiků alespoň do konce tohoto roku v řádu desítek milionů kusů kvartálně. A před tímto příjemným nárůstem cen jsme si zažili také zkrácení záruky. Dokonalá de-evoluce trhu, dá-li se to tak říci.
Nemyslím, že by celá tahle akce byla plánovaná, prostě k tomu došlo. Podobně jako u hypotéční krize se nám tu opakuje takový pěkný vzorec: Manažeři riskují, natlačí výrobu kritických součástek do jednoho místa, aby ušetřili na logistice - a nebo třeba vsadí na to, že ceny realit nikdy neklesnou. Podstoupí riziko s tím, že je kontrolované. Jenomže ono kontrolované není. Pojišťovna nemá rezervy pro případ, že by se situace na trhu otočila, obchody se začaly bortit a ona musela proplácet dohodnuté CDS.
Naštěstí je tu daňový poplatník, který může zaskočit a svými penězi vypomoci, protože zhroucení velké pojišťovny by bylo katastrofou pro všechny. U výrobců harddisků to bylo v podstatě stejné: Nediverzifikovali riziko, protože optimalizovali náklady. Cena disků nevyskočila kvůli nedostatku, ale v očekávání nedostatku – a přestože výroba disků úspěšně naběhla, cena je stále vysoko. Náklady tu neplatí daňový poplatník, ale koncový zákazník. Tedy vy a já. Můžeme si vybrat: Buď přispět do výnosného podnikání výrobců disků a nebo čekat v pevné víře, že se trh nasytí a ceny poklesnou. Čím více zákazníků ale čeká, tím pomaleji můžou ceny klesat. A duopol nemá důvod stlačovat cenu dolů, nepochybuji o tom, že jim je fajn s cenou tam, kde zrovna je.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
