Úvaha: Kam zmizely kvalitní výukové programy? | Kapitola 4
Seznam kapitol
V 80. letech u nás vládly dva výrazné programy, které pomáhaly začátečníkům k výuce programování: KAREL, který dovoloval programovat robotka pochodujícího po šachovnici, a LOGO, ve kterém jste ovládali „želvičku“. Ve své době to byly výborné programy – a když to srovnám s dnešní nabídkou, jsou to stále hotové hvězdy.
Tím, že řešíte stále složitější problémy, oceňujete, že vám KAREL dává stále složitější nástroje. Začínáte primitivně, skočíte u docela složitých algoritmů – a jste připraveni pokročit dál, ke skutečným programovacím jazykům. V základní podobě KAREL neumí ani proměnné, takže je docela na místě posunout se k trochu složitějšímu, ale stále začátečnickému jazyku LOGO. LOGO pracuje s vektorovou grafikou, máte jednu a nebo více „želviček“, které se chovají jako normální pero na plotteru. Dáváte jim příkazy typu RT 30 (doprava o 30°), FD 50 (vpřed 50 pixelů) – no, s tím už se dá ledacos nakreslit. Implementace LOGA jsou různě složité, od velmi jednoduchých s minimálními matematickými možnostmi až po docela komplikované, se kterými se dají dělat už vážně docela složité věci a řešit skutečné úlohy.
Osobně považuji LOGO za lepší než je KAREL, i když je vhodnější spíš jako „druhý“ jazyk. Je už poněkud abstraktní a abyste z něj něco vyždímali, už byste měli mít kapku pojem o matematice. To u KARLA není potřeba, ten se hodí i pro drobotinu. Oba jazyky ale sdílí jeden problém: Jsou založené na příkazech. Příkazy se bouchají na klávesnici. Práce v sedě u klávesnice je ale už pasé, zvláště pro drobotinu. To za prvé. Za druhé, příkazy vyžadují určitou znalost psaného jazyka, tedy čtení a psaní. Není možné (a dobré) udělat krok dále, za hranici vize 70. let? Ano, celé generace pracovaly za klávesnicí „mozkem a zadkem“ (a obojí docela trpělo), ale dnes vypadá první chytré zařízení pro dorost jinak než tomu bylo u ZX Spectra.
Říkejte si co chcete, ale právě dotyková zařízení budou patřit mezi ta první, se kterými se dostane do kontaktu dorost, ať už půjde o telefon, tablet a nebo jiné dotykové zařízení. Proto by bylo na místě mít nějaké nové aplikace, které uvedou do kouzla algoritmizace dorost, který ještě nechroupá bukvičky. Věnoval jsem čas tomu, abych prozkoumal stav moderních tabletových aplikací pro výuku programování – a musím poznamenat, že tento stav je poměrně tristní. Částečně to je z objektivních důvodů, jako nutnost napráskat všechno na obrazovku, částečně je to řekl bych z nedostatku imaginace.
Nuže, podívejme se na několik z nich.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
