Saints Row: Gat Out of Hell – legrační schůzka s ďáblem | Kapitola 4
Seznam kapitol
Extravagantní, ba přímo nechutně bizarní a absurdní otevřená sandboxová hra Saints Row IV dostala samostatně stojící datadisk, který nás zavádí za samotným Satanem až do horoucího pekla a jako obvykle mu není nic svaté. Podívali jsme se mu na zoubek a v recenzi rozebereme všechny jeho přednosti a chyby.
Kromě klasického přejíždění z místa A do místa B, abyste na startu další mise byli co nejdříve, sestává řízení z toho, že musíte ukradnout pekelný obrněný transportér a dovézt ho o několik stovek metrů dále (pokud ho tedy rovnou nerozstřelíte). To není zrovna gejzír nápaditosti, že? A co teprve když vám řeknu, že ze hry velmi brzy mizí nutnost přejíždění autem mezi jednotlivými misemi, neboť postavy mají nadpřirozené schopnosti, takže upgradování létání a rychlého běhání vám za pár hodin zajistí, že se po městě lépe pohybujete po vlastních nohách.
Létání ve hře má dvě variace. Buďto jde o jakousi vzdušnou dráhu sestávající z orbů (něco jako balónky), kterými musíte proletět v daném pořadí, nebo o freestyle, kdy s postavou chytáte z oblohy padající duše, což je dost nepřehledná, mnohdy frustrující (kvůli pohybu a ovládání, budu se tomu věnovat o několik stránek dále) a vůbec naprosto zbytečná činnost, kterou si autoři klidně mohli odpustit.
Poslední střílení najdeme asi v pěti misích. Pěti variací na jedno a totéž kromě úkolů, kdy se snažíte zajmout tři body, mezi nimiž pobíháte, až nakonec zjistíte, že nezáleží ani tak na stylu a správném načasování, ale na tom, abyste všechny protivníky vystříleli stejně jako v ostatních misích.
Ve zbytku střílecích misí se pak na vás začne valit spousta protivníků včetně démonů a vně baráků i včetně automobilů, které se všechny snažíte rozstřílet a přitom přežít. Tady už je docela jedno, zdali se z krystalu snažíte vytrhnout pekelné srdce, zdali aktivujete tajemný portál do pekelné dimenze, nebo zdali se utkáte s některým mini bossem. Je to opravdu hrozná nuda a jsem z toho naprosto otrávená, těšila jsem se na gejzíry fantazie, ale zatím jako by ve Volition vyschnul pramen. A přitom stačilo, aby se inspirovali právě v Saints Row IV, které bylo, alespoň co se týče nápadů, opravdu vymazlenou hrou.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
