Nejprodávanější herní počítač: trnitá cesta k úspěchu Commodore C64 | Kapitola 5
Seznam kapitol
Ohromující schopnosti a 64 kB RAM za neskutečnou cenu. Když se jeden z nejslavnějších osmibitových herních počítačů dostal v roce 1982 do prodeje, konkurentům pořádně zatopil. Díky obrovské popularitě se Commodore 64 vyráběl až do roku 1994, kdy se ještě statečně držel i vedle mnohem vyspělejších strojů.
Na trhu počítač zapůsobil jako bomba. Nejprve tedy soupeřil se svým starším omezenějším bratříčkem VIC-20, ovšem tento nerovný souboj trval poměrně krátce, zhruba rok. C64 byl prakticky všude vychvalován. Byly vychvalovány jeho grafické a herní schopnosti, zvuk, kritizován Basic, ovšem především byla vynášena jeho neskutečná láce. Za takovou v podstatě směšnou sumu jste nic srovnatelného zakoupit nemohli. Kromě toho Jack Tramiel započal cenovou válku a cenu počítače (stejně jako cenu VIC-20) neustále snižoval, čímž nutil konkurenci prodávat počítače pod výrobní cenou.
To vedlo k zásadním změnám mezi levnými domácími počítači. Texas Instruments nakonec na počítače této kategorie rezignoval a svůj TI 99/4a nakonec odprodával za sníženou cenu (která paradoxně mohla za jeho dočasný solidní úspěch, než zásoby došly). Atari se pokusilo soupeřit a představilo výrazně zjednodušenou levnější řadu svých osmibitových počítačů Atari 1200XL, 800XL a později XE. Nicméně, pod kapotou se stále jednalo jen o kosmeticky upravený systém z roku 1979, který se novější technologii rovnat nemohl. Kromě toho tyto počítače byly v některých ohledech horší než původní Atari 800 (například nabízely jen 2 konektory pro joystick), takže zájemci o Atari zoufale sháněli starý typ ve výprodejích. To nebyla zrovna nejlepší reklama.
Jediným důstojným konkurentem zůstal Sinclair se svým ZX Spectrum. S tímto přeci jen lacinějším počítačem sice dokázal na nějaký ten rok ovládnout Evropu, ale v Americe neuspěl právě kvůli C64. V Evropě Jack Tramiel využíval situaci, neboť zde kvůli odlišné televizní normě PAL americké stroje s NTSC nefungovaly. Evropské C64 proto stálo výrazně více než americké. V Americe nemohlo přeci jen omezenější Spectrum srovnatelně levnému C64 konkurovat.
Geniální Clive Sinclair a zrození mikropočítačů v Albionu
Když vloni zemřel Sir Clive Sinclair, objevila se spousta chvalozpěvů a nekrologů, které široké veřejnosti připomínaly…
Tramiel sám ale Spectrum nepodceňoval. Vadilo mu, že někdo dokáže prodávat počítač ještě lacinější, než je ten jeho, což zcela hatilo jeho nově vzniklé plány na opanovaní trhu nejlevnějších počítačů. Jak jsme si naznačili výše, rozhodl se pro krok, který budoucnost firmy zásadně ohrozil. Nebude vyvíjet drahé profesionální stroje, ale naopak ty nejlevnější, na kterých se dá vydělat více. Zatímco logické by bylo vytvořit nástupce s lepší grafikou, více sprity, více barvami, rychlejším procesorem, lepším zvukem atd., tak Tramiel se rozhodl pro projekty levnějších strojů nekompatibilních s C64, které byly založené na čipu TED. Ten byl vytvořen jako přímá konkurence čipu ULA ve Spectru, uměl toho i více (například barevnou paletu 121 barev, jemnější grafický režim atd), leč uživatelé prostě chtěli něco jiného. Lepší herní stroj. Ten jim ale Commodore nenabídl.
Místo toho přišly jiné počítače, které rozvíjely koncept C64, jako byl mobilní SX64 či značně přepracovaný dvouprocesorový C128.
Ty byly sice cestou správným směrem, ale i když zaznamenaly jisté úspěchy, samotný C64 nahradit nedokázaly. Nebyly totiž skutečnými nástupci C64, protože nenabízely to, co uživatelé doopravdy chtěli – lepší herní schopnosti. To dokázal až prototyp Commodore 65, jenže ten byl hotový až začátkem devadesátých let. Jeho hardwarová specifikace je sice velice zajímavá a tento počítač v některých ohledech překonával i Amigu či Atari ST, leč Commodore dospěl k názoru, že osmibitový stroj by se v této době již prosadit nedokázal.
Samotný C64 se vyráběl až do roku 1994, kdy už sice šlo o značně obstarožní technologii, ovšem díky spoustě her a nesmírné láci se počítač stále držel i v konkurenci mnohem vyspělejších platforem. Dokonce pro něj vznikaly i upravené verze her pro tyto výkonnější následovníky, což bylo u osmibitových strojů unikátní.
Dodnes je u milovníků starých platforem tento stroj populární a dodnes na něj dokonce i vznikají nové hry. Jak na nás dnes působí? Jak je možné si jej pořídit a zahrát si na něm nějaký z dobových klenotů. O tom si povíme někdy příště.
