Malé domácí síťování: gateway, wireless ISP, bridge | Kapitola 4
Seznam kapitol
V dalším z článků věnovaných domácím sítím probereme tři základní režimy access pointů – přístupových bodů k bezdrátovému připojení Wi-Fi, se kterými se můžete setkat. Zařízení může fungovat jako brána (gateway), most (bridge) anebo poskytovatel Wi-Fi (wireless ISP). Podíváme se, k čemu jednotlivé režimy slouží a jak je nastavit.
Gateway – klasická brána
Poskytovatel Wi-Fi k vám přivede kabel se slovy „Tudleto je ten internet, mňo!“ a cloumá kabelem, který je ukončený pochybně nacvaknutou koncovkou.
Pustíme se do nastavení a tentokrát zvolíme mód Gateway – brána. Na zařízení je zásuvka označená jako WLAN, tam dáme ten ochmataný „kabel do internetu“.
Rozhodně chceme být chráněni pomocí firewallu a schovaní za NAT. Všimněte si, že tady ani není možnost NAT vypnout a použít směrování.
V průběhu nastavení se nás zařízení zeptá na WAN adresu, jestli má být na vnějším (WAN) rozhraní pevně nastavená IP adresa nebo DHCP klient, já zvolím DHCP klienta. Až se zařízení zapne, WAN rozhraní se začne v té cizí síti shánět po IP adrese.
Pozor: Pokud síťové zařízení chce svým jménem posílat do sítě data, musí mít svou MAC adresu. Obyčejný switch vlastní MAC adresu mít nemusí, protože vezme cizí data a pošle je dál. Pokud by měl webovou správu, už ji mít musí. WAN rozhraní podává data někam dál, proto MAC adresu také potřebuje. Některým poskytovatelům musíte nahlásit MAC adresu zařízení, které se bude do zařízení připojovat, nezajímá je MAC adresa vnitřního rozhraní, ale ta MAC adresa, se kterou přijdou do styku (WAN). To není jen záležitost UPC, ale i řady menších Wi-Fi poskytovatelů. Právě na stránce WAN, můžete MAC adresu nastavit, zařízení pak o své MAC adrese bude lhát, ale pozor na případně porušení smlouvy o poskytování "internetu".
Přenastavím Wi-Fi opět do režimu AP, nastavím kanál a na další stránce i zabezpečení. Tohle je klasika, Wi-Fi v bytě chci.
Upozornění: Nedoporučuji mít doma dvě naprosto různé sítě se stejným názvem a heslem.
Na stavové stránce si vždy ověřím, jestli se konfigurace provedla a jestli je všechno nastavené tak, jak jsem si přál. Měli byste mít už dost znalostí, aby nebylo potřeba jednotlivé položky detailně vysvětlovat. Hlavně byste už měli tušit, co to vlastně děláme. Pokud ne, bude nutné se vrátit k předchozím článkům o síťování nebo použít i jiné zdroje.
Asi nemusím zdůrazňovat, že tohle historické zařízení je jako hlavní brána doma nešikovné.
Někdy to může být snadno vidět i na obyčejném měření rychlosti na www.rychlost.cz.
Ručička se obvykle podívá dost přes padesát Mbps. Stará krabička odvede svou práci jako druhé AP na posílení pokrytí bytu. Nejde ani tak o stáří té které krabičky, jako o její případnou (ne)výkonnost, když to je zlé, můžete hrát hru a divit se "Jak to že mě dostal, když už ho minutu kosím..."
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
