ISIS chce zakázat matematiku. FBI taky | Kapitola 4

Moderní euroobčan nemá být ozbrojen, nemá kouřit, je mu řečeno, co má jíst, jak má myslet a případně mu jsou umožněny náhradní volby v případě, že ty první nedopadly tak, jak měly. Je samozřejmě velmi důležité, aby vlády věděly, co kdo říká, co píše, s kým se baví a podobně. Důležité je také to, aby lidi věděli, že vše, co říkají a píšou a s kým se baví, je pod dohledem. A pro takové věci představuje kryptografie opravdu vážný problém, protože sice sledování jedinců úplně nezabrání, ale velice komplikuje masové sledování.

Není proto divu, že kupříkladu v Británii padl z úst Davida Camerona docela neuvěřitelný návrh zákona zakazujícího kryptografii. Tím, jak uvádí autor komentáře v The Guardianu, si Cameron buď jen zajistil pozornost médií anebo dokázal, že je v otázce digitálních technologií úplně mimo. Kryptografie je naprosto zásadní technologie potřebná pro jakoukoliv důvěryhodnou komunikaci po internetu a bez ní by absolutně nemohlo fungovat bankovnictví, eshopy, bezdrátové komunikace a další služby vyžadující důvěryhodnou komunikaci. Zákaz kryptografie by podle autora komentáře bylo opatření „drakonické, stupidní a ekonomicky destruktivní“. A co více, „pokud útoky v Paříži znamenaly útok na svobodu slova, tak se jí vláda rozhodla úplně dorazit“.

Cameron není jediným politikem ze zemí demokracie a svobody, který žádá omezit svobodu a k velké radosti teroristů směřuje Západ k moderní verzi totalitního režimu. Omezení kryptografie žádají americké „třípísmenné agentury“ a rovněž i americký prezident. Člověk by řekl, že se po Snowdenově skandálu budou politici a jejich hlídací agentury trochu mírnit ve svém nátlaku na firmy poskytující informační služby, leč opak je pravdou.

Někdy mám pocit, že současný stav přítomnosti přiměřené hrozby islámského terorismu vlastně politikům vyhovuje. Jak jinak si vysvětlit, že se radikálové mohou klidně vracet zpět ze Sýrie, že nelze vyhostit radikální kazatele, že masy imigrantů, u kterých není známá žádná minulost, nejsou v detenci, ale pohybují se zcela volně a že i známí radikálové si dělají, co chtějí a připravují teroristické útoky, i když je tajné služby sledují? Restrikce, které by je měly omezit, jsou přitom tak plošné, tak masivní, že zasahují a šikanují celou populaci.

A teď bychom kvůli nim měli přijít i o internetbanking, cloudové služby, Wi-Fi a bezpečnou soukromou komunikaci? Máme se kvůli teroristům vzdát svých svobod a přidat se k zemím jako je Čína? Ostatně – Čína je velmi dobrým příkladem, že i když zakážete zabezpečenou komunikaci a vezmete občanům zbraně, stále můžete mít domácí terorismus i masové vrahy. Omezení svobod nezvýší bezpečnost, je to pouze omezení svobod.

Tlak na zákaz či alespoň omezení kryptografie ale nepolevuje. Soukromé firmy se začínají bránit, protože zákaz kryptografie by masivně poškodil jejich služby a obchodní zájmy. Google i Apple protestují proti backdoorům, slabé kryptografii a dalším dírám, které ohrožují samotný chod celého internetu. Neexistuje dobrá kryptografie a špatná kryptografie, neexistuje dobrý backdoor a špatný backdoor. Neexistuje žádná jistota, že transparentní komunikace nebude někým odchycena, zpracována a zneužita.