GeForce Turing: Co Nvidia předvedla na Gamescomu (a jinde) | Kapitola 2
Seznam kapitol
Nvidia včera večer představila novou generaci herních grafických karet s architekturou Turing. Začínají rovnou nejvyššími modely GeForce RTX 2080 Ti, RTX 2080 a RTX 2070. Novým buzzwordem (či spíše slovním spojením), o kterém teď budeme slýchat ještě častěji, je ray tracing. A nová generace karet má znamenat velkou revoluci ve světě her.
A stejný úkol, jaký zvládal malý „superpočítač“ se čtveřicí Tesel, a ještě lépe, má zvládat i jediný nový čip v RTX 2080 Ti. Největší Turing má 18.9 miliard tranzistorů. Jde dosud o druhý největší vyrobený čip na světě (prvenství si stále drží V100).
Čip má tři základní bloky. Prvním je Turing SM pro klasický rendering s výkonem 14 TFLOPS a 14 TIPS (celočíselných výpočtů za sekundu) a variable rate shading (má se starat o to, aby se výpočty soustředily především na část scény, která je aktuálně v zobrazovacím úhlu a případně dopočítávat zbytek, když se kamera pohybuje – předpokládám, že více se o této technologii dozvíme později).,
Další je RT core pro ray tracing s výkonem s 10 gigarays/s, desetkrát vyšším výkonem, než zvládá GTX 1080 Ti. A zbývají Tensor cores s výkonem 440 TOPS s 4b integerem, 220 TOPS s 8b integerem a 110 TFLOPS s FP16.
Výsledkem je čip, který zvládá stejnou scénu rychleji než čtyři sdružené Volty – zatímco pracovní stanice s čtveřicí profi grafik stejnou scénu počítala 55 ms, jedna karta s GPU Turing zládá totéž za 45 ms.
A starší Pascal na totéž (bez specializovaných bloků) potřeboval celých 308 ms.
Protože jde o nový způsob renderingu, Nvidia dala dohromady i novou metriku, s níž chce porovnávat výkon. Protože v budoucnosti se nemá jenom vykreslovat scéna, má dojít i na následné zpracování obrazu a celá platforma funguje odlišně. A řada výpočtů (až na ten konečný post processing) probíhá souběžně.
V první fázi se zároveň počítá ray tracing i klasická rasterizace (přičemž bez specializovaného jádra pro ray tracing by zelený obdélníček trval desetkrát déle), dále nastoupí souběžně s výpočtem rasterizace výpočty shaderů (které mají být také rychlejší než dosud a běží rovněž souběžně) a v konečné fázi na výsledný obraz nasadí filtry počítené pomocí umělá inteligence (DNN – Deep Neural Network), která dopočítá pixely, co nejsou dokonale vyrenderované – pomoci AI se tedy zaplní hluchá místa.
Každá z výpočetních jednotek má nějaký výkon, něco se počítá souběžně, něco až následně, a tak Nvidia všechny tyto hodnoty Nvidia nějak sečetla a zprůměrovala do jednoho hausnumera, kterému říká RTX-OPS a RTX 2080 Ti jich má zvládat 78 Tera.
Protože GTX 1080 Ti jednotku pro Ray Tracing ani výpočty neuronových sítí nemá, není u Pascalů co sčítat – a tak nejvýkonnější Titan X s arcihtekturou Pascal nabízí jen výkon žlutého obdélníčku – 12T RTX-OPS.
A z toho následně vycházejí všechny marketingové grafy prezentující gigantický nárůst výkonu. Pro nás to rozhodně znamená, že něco takového bude platit jen pro nové hry plně využívající všechny jednotky nového čipu ve srovnání s novými hrami se vším tím ray tracingem, které by někdo pustil na Pascalu. A zároveň to, že u nových her bez podpory nvidiáckého RTX nemůžeme čekat nějaké podobné enormní nárůsty výkonu.
A jaké nové karty nás čekají v první vlně konkrétně?
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
