Epitaf pro disketu | Kapitola 5
Seznam kapitol
Je mnoho technologií, které si zaslouží kontroverzní popotahování a nebo přímo posměch. Jsou ale takové, které si zaslouží bezpochyby úctu a respekt, protože změnily nejenom počítačové technologie, ale vlastně svět jako takový. A málokterá z nich si zaslouží takovou vzpomínku jako tříapůlpalcová disketa! Sony oznámilo, že na začátku roku 2011 skončí s výrobou disket – třicet let poté, co tento formát vytvořili.
Posledních deset let existence disket bych charakterizoval slovem „kóma“. Prodávají se jich stále ještě miliony a i dnes mají smysl – a to nejenom pro šílence, kteří sbírají staré stroje jako já a nebo pro zoufalé duše, které potřebují nabootovat do prostředí, kdy si nastartujete malou utilitu, ale nestačí vám jenom CD/DVD, protože ta utilita shodou okolností musí někam i zapisovat. Dodnes se setkáte s disketami ve specializovaných aplikacích, ale slouží i k přenášení dokumentů. Je to ale už jenom labutí píseň.
Konec disketám!
Diskety byly často zatracovány kvůli své nespolehlivosti. Tvrdí se, že vám je mohla vymazat jedna cesta tramvají (to se mi nikdy nestalo) a nebo nečistota, která se dostala dovnitř mechanismu a postupem časy vyškrabala magnetickou vrstvu až na plast (to se mi naopak stalo). Na rozdíl od disketových mechanik 5,25“, které trpěly všemi druhy roupů (oblíbený kousek 5,25“ mechanik Commodore bylo vyskakování hlavičky na konci dráhy) byly 3,5“ mechaniky velmi spolehlivé. Pravda, jako každé datové řešení, u kterého je hlava v kontaktu s médiem, trpěly mechaniky i média opotřebením a bylo čas od času nutné použít nějaké čištění, aby vše zase fungovalo tak, jak má.
Pokud jste ale používali kvalitnější značky médií, má záznam překvapivě dobrou životnost. Dodnes dokážu přečíst i na HitBitu většinu her, které jsou na jeho disketách nahrané – a to je zařízení staré 25 let. Konstrukce diskety je zkrátka kvalitní a velmi rozumně médium chrání. Zdálo by se, že životnost diskety bude výrazně kratší – a to hlavně proto, že v jediném kroku dosáhla své maximální „oficiální“ kapacity 1,44 MB a dále nerostla (pokud opomeneme neúspěšný ED formát a různé domácí formátovací triky, které dokázaly dostat na disketu až 1,8 MB dat). Ohromující nároky tvůrců her už na šestnáctibitových legendách vedly ke vzniku titulů, u kterých jste přehazovali diskety jako šílení – a záhy jste začali toužit po harddisku a nebo alespoň druhé mechanice, abyste nemuseli diskety stále přehazovat.
Flashdisk je budoucnost!
Přes tuto vysokou zátěž stále najdete Amigy a Atari ST s původními mechanikami ve funkčním stavu – po pěti až desetileté zátěži je to skutečně obdivuhodné. Třiapůlpalcová disketa je obdivuhodná technologie, která si zaslouží skutečně respekt. To právě ona nás vedla od prahorních strojů s kazetami k moderním počítačům – a na to, jak omezený potenciál v sobě měla a jak ji bylo téměř nemožné upgradovat při zachování zpětné kompatibility (srovnejte se stejně starým CD!), se udržela překvapivě dlouho. Nuže, nezbývá nám, než uspořádat důstojný pohřeb pro disketu, jak to udělala kupříkladu tato slečna
