DRM nefunguje, i kdybyste jen kafe vařili
Seznam kapitol
Různé formy ochran najdeme i ve věcech, kde by to nikdo normální nečekal – v bateriích, v tiskárnách a dokonce i kávovarech. Nikdo je nemá rád, ale šéfy korporací nářky a stížnosti nevzrušují. Výnos je výnos, i kdyby se měla příroda prohnout a zákazník zaplakat.
Nedávno jsem narazil na skutečně výživnou historku o tom, jak se výrobce kávovarů Keurig pokusil implementovat do svých nových kávovarů systém, který by znemožnil používat jejich vlastní verzi kalíšků K-Cup, obsahujících kávový koncentrát. Je to velký business, v roce 2014 měla firma obrat 4,7 miliardy USD. V roce 2012 Keurigu vypršela patentová ochrana a tak se objevila celá řada firem, která nabídla vlastní verzi kalíšků, někdy výrazně levnějších.
Jednorázové kalíšky na kávový koncentrát jsou z ekologického hlediska zvěrstvo. Místo toho, aby se zcela obnovitelná káva vozila ve zcela obnovitelných jutových pytlích a prodávala ve víceméně obnovitelném papíru, je káva předzpracována a nalita do plastů z neobnovitelné ropy a zaplácnuta aluminiovým víčkem do jednorázového obalu, který s každým hrnečkem kávy generuje další odpad.
"" by Andrés Nieto Porras.
Licensed under CC BY-SA 2.0 via Wikimedia Commons.
I vynálezce K-Cupu, John Sylvan, který prodal podíl ve firmě už v roce 1997, dnes „občas lituje, že to vynalezl“. Proč? „Plastové náplně jsou klasické americké dilema, lidi chtějí jednoduchost, i když není dlouhodobě udržitelná. (...) Je to něco jako cigareta ve světě kávy, jednorázový mechanismus pro návykovou látku.“ Sám podobný kávovar nepoužívá – hlavně proto, že je provozně nákladný. Dnes se zabývá vynalézáním ekologických technologií, jako je vylepšování solárních panelů.
Osobně bych toleroval něco podobného v jediném případě: Jako věc na cesty, kde do sebe v případě kofeinové nouze hodíte miniaturní piccolo za studena. (Kávoví fašisté tvrdí, že piccolo neexistuje, ale kávoví fašisté by se K-Cupu stejně nedotkli ani klackem, takže jim to může být jedno.) Osobně nechápu, že se evrosojuzné komitéty pohoršují nad žárovkami, igelitkami a olověnou pájkou, ale jednorázové obaly podobného typu je nechávají naprosto v klidu. Přitom si myslím, že průměrný kafař může vygenerovat prázdných jednorázových obalů hory – a ono vůbec, celý potravinářský průmysl by se měl nad sebou zamyslet. I když balení pečiva do igelitu, pravda, nebyl jejich nápad: Někdy se evrosojuzné komitéty chovají zmateně a jejich příkazy jdou logikou proti sobě.