Domácí server: skupinová komunikace. DNS jednoduše, web Apache | Kapitola 3

Pokud se chystáme provozovat www server, bylo by vhodné mít zařízenou doménu druhého řádu. Pro soukromé využití jednoho webu se bez toho obejdeme. Do prohlížeče budeme psát IP adresu. Ovšem při připojování budeme varování o tom že je spojení nezabezpečené. Pokud si pořídíme self-signed certifikát, tak se varování jenom trochu změní na certifikát nesouhlasí. To je dostatečné pro nás, ovšem pro naše okolí už to nevypadá dobře. A tady narazíme na potřebu mít doménu, protože získat certifikát na ip adresu od certifikační agentury pravděpodobně nejde.

Takže se dostáváme k pořízení domény. Jde o placenou záležitost, ale váš rozpočet nezruinuje. I ty nejdražší se vejdou do 400 korun, a s běžnou koncovkou není problém najít do 200 korun ročně. Koncovku, odborněji doménu prvního řádu, vybírejte rozumně. Pro většinu z nás nejlépe .cz, případně .eu. Zvážit se dá také mezinárodní .com. Seznam českých registrátorů můžete najít například u správce cz domény cz.nic.

i Zdroj: PCTuning.cz

Doporučuji vybírat takového registrátora, který vám kromě domény poskytne i DNS server pro venkovní použití. Vyhnete se vlastní konfiguraci DNS serveru pro provoz webu. Dobrou zkušenost mám s registrací u společnosti internet Cz, a. s. na jejich webu forpsi.cz.

Jak propojit DNS, které běží u registrátora s vaším vlastním webem, který běží na domácím serveru? 

Prvním krokem je vytvořit základní A záznam, kde do hostname zadáme název naší domény kterou jsme si zaregistrovali. Do hodnoty pak naši veřejnou IP adresu. Více v návodu u vašeho poskytovatele. Toto nastavení přesměruje naší doménu na wan výstup domácího routeru. Nyní máme na wan port routeru dovedenou naší doménu a musíme ji spojit na porty 80 a 443 našeho serveru. To provedeme pomocí funkce port forwarding na vašem routeru.

Tento postup pro získání veřejné DNS jednoznačně doporučuji. Pokud toužíte mít ve vaší interní síti pojmenované zařízení, dále bude následovat jednoduchý postup, jak toho dosáhnout.

Vlastní DNS server

Toto je jednoduchý DNS server, vhodný jako doplněk k předchozímu řešení k pojmenování zařízení ve vlastní interní síti. Dá se nastavit i jako authoritativní DNS. K tomuto účelu bych ale raději použil jiné nástroje.

Tato část platí speciálně pro Ubuntu. Je nutno vyřadit systemd-resolved a nahradit klasickým souborem resolv.conf. Prvním krokem je zákaz a zastavení této služby.

systemctl disable systemd-resolved.service
service systemd-resolved stop

Smažeme pro resolv.conf vytvořený symlink. Poté tento soubor vytvoříme a ručně naplníme podle následující vzoru. Údaje upravíme na základě vlastní konfigurace. Uvedeme zde DNS servery, na které se chceme obracet, pokud náš server nebude schopen provést odpověď.

rm /etc/resolv.conf 
nano /etc/resolv.conf

Naplníme podle vzoru.

nameserver 192.168.0.1
nameserver 8.8.8.8

Pro systémy nezaložené na Ubuntu zde pouze upravíme soubor /etc/resolv.conf podle stejného vzoru. Přípravné práce máme hotové a můžeme nainstalovat jednoduchý a lehký DNS server Dnsmasq. Má omezenější možnosti než některé jiné DNS servery. Například nedisponuje funkcí resolve. Pro základní účely ale stačí. Provedeme příkaz.

apt install dnsmasq

Definice DNS záznamů program vytváří mimo jiných možností i z položek v souboru /etc/hosts. Tento soubor upravíme dle vlastních potřeb.

nano /etc/hosts

27.0.0.1 localhost 
127.0.1.1 ubuntu22 
192.168.0.10    Debian.domov.test 
192.168.0.62    DebianIcinga.domov.test 
192.168.0.170   web.domov.test

Na závěr službu restartujeme a provedeme test, zda nám DNS funguje.

service dnsmasq restart
dig -a Debian.domov.test @192.168.0.30