Dell OptiPlex 360 DT - značková kancelář v luxusním provedení | Kapitola 4
Seznam kapitol
Nestává se zase tak často, abychom zde testovali kancelářské sestavy. Navíc ještě značkové a na osazený hardware opravdu celkem drahé. Na druhou stranu nezajímá vás, co za ty peníze dostanete? Co se skrývá pod kapotou? Pod ruku se nám dostala kompletní sestava s označením OptiPlex 360, tak jsme se jí pořádně podívali pod kapotu.
Systém zajištění bočnice (otevřít jde pouze jedna) je velice důkladně promyšlený a perfektně funkční. Navíc je možné i jeho případné zajištění zámkem, takže se nemusíte bát, že by se nepovolaná osoba do počítače dostala. Pokud je však přístup nutný, stačí v horní části plastový úchyt zatlačit směrem dozadu. V tu chvíli bočnice vycvakne a můžete jí celou odejmout. Zámek je navíc zajištěn pružinou, takže se následně vrátí do původní polohy, což zabraňuje samovolnému otevření a zároveň slouží jako zajištění uzavřené bočnice.
Pro odjištění bočnice stačí zámek povysunout dozadu.
Jestliže jsem mluvil o zámku, tak zde najdete standardní zámek Kensington a nebo kroužek pro obyčejný visací zámek, takže volba je na Vás, nečekejte však nějaký integrovaný, jako u jiných počítačových skříní.
Než však přejdu přímo do útrob sestavy, rád bych ještě trochu popsal zadní část. Zde logicky najdeme výstupy a konektory ze základní desky, případně s přídavných karet, ty však v našem případě nejsou instalovány žádné. Nad nimi se pak již pouze najde trochu prostoru pro napájecí zdroj, jež Dell použil 235W a chlubí se účinností 85PLUS, tyto zdroje jsou výrobce označovány jako „zelené“ a celkově do této kategorie prý spadá i celý počítač. Od starší verze se spotřeba elektrické energie snížila až o 30%. Tak hovoří tabulky od Dellu, těžko soudit, jaká je pravda. Ke snížení jistě došlo, ale zdali k tak markantnímu, to nemám možnost ověřit.
No a zbytek prostoru zadní části case je už pouze perforován poměrně rozměrnými čtvercovými otvory, přes které se dostáváme dovnitř.
Bočnice je dostečně pevná a její odstranění je až překvapivě snadné.
Nutno poznamenat, že vnitřek počítače OptiPlex je opravdu naprosto přehledně upraven. Rozhodně nečekejte nějakou hromadu neupravené kabeláže, ba spíše naopak. Kabely jsou použity jen ty nejnutnější – většina z nich je uschována. Na cablemanagement byl brán velký zřetel, je patrné profesionální zpracování v každém detailu a zároveň je možné pozorovat, jak bylo vše vytvářeno jako komplet, tedy nejenom, že je upravená kabeláž přesně na míru základní desce, apod. Ale i celkově case je tomuto rozložení uzpůsobena. Což je samozřejmě správně, pokud to situace dovoluje. Asi jen těžko bude tato case použita pro jiný počítač, protože standardní ATX desku do ní prostě nedáte. Možná také proto, že je použito formátu BTX, takže deska je vlastně zrcadlově otočená. Takže jedině nějaký ten casemodding?
A konečně interiér - nádherně uklizeno a každý prostor má své využití.
Celkově však tuto věc nelze výrobci zazlívat, protože ve většině firem v okamžik, kdy počítač doslouží, dojde k jeho vyřazení a nahrazení úplně novým a nikdo se nezabývá nějakou výměnou hardware, apod. Počítač tak může poté ještě nějakou dobu sloužit na podřadné pozici a v případě nefunkčnosti bude jednoduše odstraněn. Takže perfektní cablemanagement a interiér na míru považuji pro dané použití za obrovskou výhodu, protože efektivnost je tímto dosti navýšená. Počítač totiž není zbytečně hlučný a nezabírá příliš mnoho místa, je zajištěna maximální kompatibilita všech komponent, apod. Na druhou stranu zase pořád platí pravidlo, že značkové počítače jsou dražší, než obyčejné stavěné PC, jež ale zase nenabízí např. takové servisní podmínky jako Dell. Ale to už se pouštím do diskuze, která patří spíše na závěr tohoto článku, takže zpět k interiéru.
Již tak velmi pevná bočnice má dokonce ještě výztuhu z ocelového profilu.
Přibližně 60% vnitřního prostoru si vyžádá právě základní deska, nad níž nejsou instalovány žádné další komponenty. To je opět odůvodněno perfektním airflow, které je ale v podstatě standardní – vepředu je vzduch nasáván, vzadu odsáván. Uvnitř case jsou totiž pouze dva ventilátory velikosti 92mm. A ptáte se, kde vlastně tyto ventilátory jsou?
Po odstranění pasivu se naskytne pohled na ventilátor v čele skříně..
Jeden je logicky v napájecím zdroji. Ale ten druhý při rychlém pohledu vidět není. Ten je totiž schovaný pod plastovým windtunelem, pokud onen kryt mohu takto nazvat a stará se o přísun vzduchu k pasivu procesoru. V první fázi jde tedy vzduch k procesoru, až poté se dostává ke zbytku komponent, až postupně samovolně odejde skrz zadní perforaci, případně je odsán ventilátorem zdroje. Dell použil ventilátory značky Nidec a jejich hlučnost je na velmi dobré úrovni.
A tady i pasiv včetně plastového windtunelu. Řešení chlazení je to vskutku efektivní.
Pokud počítač poprvé zapnete, vlastně nic neslyšíte. Jelikož jsou však ventilátory řízeny tepelnou regulací, v případě zatížení se ozve jak aerodynamický hluk, tak trochu i ložiska.
Jelikož mám osobně možnost pracovat s tímto strojem (ale jiným kusem) již po delším pracovním zatížení - tím myslím asi 8 měsíců (12hodin denně v provozu), tak mohu poreferovat i o hlučnosti pozdější. Po uvedené době se hlučnost poměrně znatelně zvýšila a slyšet jsou už i ložiska ventilátorů. Nutno však poznamenat, že toto je jev, který je i u standardních ventilátorů. Prostě zatížení a dlouhodobý provoz se na nich negativně projeví vždy. Na vině je bezpochyby i prach, protože počítač vlastně nikdy nebyl čištěn. Toto tedy konstatuji spíše jako informaci navíc, než jako nějakou výtku.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
