České vodní bloky, aneb domácí kutilové na scéně! | Kapitola 3

Měření tlakové ztráty jednotlivých komponentů vodního chlazení, není nic jednoduchého. Je k tomu potřeba kvalitní laboratorní průtokoměr a diferenční tlakoměr, který je velice drahý a ne každý si může takovou srandu dovolit. Všechny tyhle přístroje máme a pomocí nich budeme všechny tyhle "srandy" měřit.

 Průtokoměr

(flowmeter)

  Pro všechna měření, která zde na

cttl.cz

uvidíte, bude použit průtokoměr

FL-2067

, který je výhradně kalibrovaný pro měření průtoku vody. Jeho přesnost měření je

+-3

% v cel

ém jeho rozsahu

(full scale)

. Rozsah měření je

0,4-5GPM (gallon per minute)

. Na vstup a výstup průtokoměru jsou namontované fitinky

G1/4"

, díky kterým se průtokoměr zapojí jednoduše do měřeného okruhu.

i Zdroj: PCTuning.cz

Na průtokoměru je vidět škrtící tryska pro jemnou regulaci průtoku

i Zdroj: PCTuning.cz

Nástrčná fitinka G1/4"

 Tlakoměr

(digital manometer)

 

Tlakoměr, který se připojí paralelně k měřenému prvku, je typu GDH200-13. Jeho pracovní tlak je 0-20PSI. Přesnost měření se pohybuje při tomto pracovním rozsahu kolem

+-

0,2

%

. Maximální pracovní tlak (přetlak) je kolem 60PSI (4 Bary) - to je pro nás nedosažitelná hodnota. V běžném vodním okruhu se nemůže vyskytnout vyšší tlak, než je 10PSI ~ 0.68 Baru.

i Zdroj: PCTuning.cz

  

Pro připojení tlakoměru na měřený prvek jsou potřeba tzv. "téčka", která jsou vyrobena z mosazných trubiček. Tlakoměr se propojí pomocí obyčejných PVC hadiček o průměru 6x4mm a zajistí svěrkami.

i Zdroj: PCTuning.cz

 
Jednoduchá měděná téčka pro měření tlakové ztráty

Použité pomůcky 

• Hadice pro připojení průtokoměru PVC 12,5/16mm

• Hadice pro připojení tlakoměru PVC 6/4mm.

• Všechny fitinky G1/4" s 10mm vnitřním průměrem - vhodné pro hadice s vnitřním průměrem 12-13mm.

• Svěrky 11-18 mm na zajištění hadic proti vyklouznutí.

• Otočný kůlový kohout pro pohodlnou regulaci průtoku vody.

 Postup při měření

i Zdroj: PCTuning.cz

 
Zapojený vodní blok pro měření tlakové ztráty.

Při jakémkoliv měření, ať už vodního bloku, radiátoru nebo čerpadla, budu vždy postupovat stejným způsobem.

• Zapojení prvku podle obrázku.

• Vynulování tlakoměru GDH200-13 a nastavení měřící rozsahu do 2000mbar.

• Se zvyšujícím se průtokem od 0,5-4 GPM je odečítána tlaková ztráta na měřeném prvku v kroku 0,5 GPM.

• To stejné (viz. bod.3) s postupným snižováním průtoku od 4 do 0,5 GPM.

• Zapsání naměřených hodnot a vypočítaní průměrné hodnoty.

• Vynesení do grafické závislosti a jemné proložení.

Chyby měření

  Chyby při tomhle měření můžou být způsobeny špatným odečtením z průtokoměru, kde je započítána měřená chyba průtokoměru

+-

3

% v celém jeho rozsahu 0,5-5GPM. Diferenční tlakoměr by měl měřit s přesností +-0,2% na rozsahu 2000mbar (29PSI).

Měření chladící účinnosti

Co obnáší tahle testovací metoda? Každý komponent můžeme testovat dvěma způsoby. Buď chladič otestujeme na speciálním

laboratorním zařízení

a zjistíme různé tepelné parametry, které sice budou velice přesné, ale nebudou porovnatelné s hodnotami na PC sestavách. Druhá možnost je, že můžeme chladící vlastnosti otestovat na klasické

PC sestavě

s podstatně menší přesností, ale za to zjistíme praktické rozdíly přímo v "terénu".

 

Uživatelská testovací metoda (UTM) je měření, právě pomocí obyčejné PC sestavy, která je popsána níže.
 

Testovací sestava

Procesor je mírně přetaktován a jeho napětí je zvednuto v biosu na 1.35V, přičemž při zatížení klesne na hodnotu 1.28V.

i Zdroj: PCTuning.cz

 

i Zdroj: PCTuning.cz

 

 Postup měření

• Očištění a odmaštění styčné a plochy procesoru, nanesení tenké vrstvy teplovodivé pasty a rozetření po IHS. Vodní blok se nasadí na procesor a rovnoměrně se dotáhne tak, aby správně seděl po celé ploše IHS.

• Pokud je vodní okruh správně zapojen, zapne se testovací PC a nabootuje se do systému. V systému se spustí program OCCT a procesor se zatíží po dobu 10 minut. Po téhle době se začnou 10 minut odečítat teploty pomocí programu OCCT do tzv. log souboru. Posledních 30 naměřených hodnot se z každého jádra zaznamená a utvoří se aritmetický průměr. Z těchto čtyř aritmetických průměrů (hodnoty jsou čtyři, protože se odečítá teplota ze čtyř nezávislých jader procesoru) se vytvoří jedna průměrná výsledná hodnota. Hodnota v grafu je rozdíl mezi tímto aritmetickým průměrem a vstupní teplotou vody, která proudí do vodního bloku.

• Tohle celé měření se opakuje celkem 3krát za sebou, přičemž je zaznamenávána teplota vody, která proudí do vstupu vodního bloku. Laboratorní teploměr je popsaný v testovací sestavě. Teplota vody je logována úplně stejným způsobem jako teplota procesoru (1 hodnota = 1s).

Chyby měření

Laboratorní digitální teploměr GMH3750, kterým se měří vstupní teplota vody, dosahuje sám o sobě přesnosti ±0,03ºC. Ovšem sonda, která snímá teplotu vody dosahuje přesnosti o něco nižší a to ±0,1ºC. Celý tento měřící "set" má certifikovanou přesnost ±0,1ºC a tudíž je tahle chyba jasně daná.

Teplotu vody můžeme měřit velice přesně, ale problém je na jiné straně. V úvodu jsem psal, že tahle "uživatelská testovací metoda" je podstatně méně přesná než s kalibrovaným laboratorním zařízením(brzo uvidíte na CTTL.cz). Problém je v čidlech uvnitř procesoru. Ten není bohužel stavěný na přesná měření a jeho tolerance se může pohybovat ±1,5ºC. Ani při velkém opakování měření k přesnějším výsledkům nedospějeme. Žádný sériově vyráběný procesor lepší přesnosti při měření teplot nedosahuje!