Časy se mění: Konec detailních a podrobných recenzí hardwaru? | Kapitola 2
Před nedávnem mě oslovil Vašek Vlček – a přeposlal mi úvahu Status Quo is No Mo z HardOCP. Ta se skládá ze dvou částí, z nichž zajímavější mi přišla ta druhá: Vize, či spíše obava, že hardwarové recenze už nikoho nezajímají.
Rozsáhlejší rozbory přišly až s nástupem webu, protože web nabídl doslova neomezený prostor pro testování. Začal tam trochu kolidovat časový a prostorový aspekt: Čas tlačil na rychlé vydávání, na to, aby se věci dostaly ven hodně rychle, ideálně abyste to měli jako první. Na druhou stranu jste neměli uzávěrku, což mělo ten efekt, že autoři měli fakticky permanentní uzávěrkové tempo.
Po jistou dobu se rozjela soutěž v prodlužování textů, zahrnování stále rozsáhlejších souborů dat, stále více měření, a to včetně těch docela nesmyslných. Základní problém byl ale v tom, že čím víc se mudrovalo nad všemožnými technickými aspekty hardwaru, tím nižší reálnou možnost měli uživatelé na to, aby s ním nějak laborovali. Ve světě hardware pozvolna docházelo ke konsolidaci, takže si nakonec můžeme vybrat mezi procesory buď od Intelu, anebo AMD a grafikami buď od Nvidie, anebo AMD.
Byly doby, kdy jste se mohli rýpat ve velkém množství nastavení, dnes si ve hrách buď aktivujete anebo neaktivujete volby. Grafiky i procesory tvoří výkonovou škálu – a i když, ano, stále nalezneme lépe anebo hůře navržené kusy železa, desky a chladiče, ovladače se už o sebe obvykle starají samy a taky se samy updatují, což snižuje reálnou míru kontroly natolik, že si lidé vybírají spíš výkonové kategorie a v nich podle ceny.
Není to tak, že by technofanatici úplně zmizeli, ale pozvolna se začali stávat menšinou. A kdo ví, možná to bylo vždy tak, že byli jen menšinou – a stejně, jako v tištěných časopisech z devadesátých let stačily relativně krátké recenze, stačí takový formát i dnes. Jenom se, nějakou shodou okolností, vypěstovala idea, že čím prografovanější a delší rozbor, tím je profesionálnější. Pravda ale je, že většinu lidí zajímá pouze závěr a vypíchnutá pozitiva a negativa.
S nástupem online videa se situace ještě více zkomplikovala. Opravdu rozsáhlá videorecenze je výrobně náročná, docela složitě se stříhá a je pracná. Trvá taky docela dlouho na výrobu. Podstatně populárnějším se stal trend, kdy streameři testují nový hardware přímo v živém streamu, což jim dovoluje dosáhnout technicky nejmenší možné zpoždění.
Rozsáhlá recenze vám zabere tak týden. Na kofeinu a jiných povzbuzovacích dobrůtkách se dostanete do několika dní, možná i jednoho dne. Streamer ale jednoduše věc naživo rozbalí, spustí a komentuje ji průběžně, takže je ze všech prostě nejrychlejší. Tomu se tradičními technikami bránit nedá.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
