Přehled grafických karet - říjen 2005

Nejprve tedy pár slov o rozdělení karet. Stejně jako v případě procesorů hraje svou roli v dělení grafických karet jejich orientační cena. Vzhledem k maximálním cenám samostatných grafických řešení se však jednotlivé příčky posunuly o něco níže:

• Low-end - grafické karty s cenou nižší jak 2500 korun vč. DPH
• Střední třída - grafické karty s cenou nižší jak 9000 korun vč. DPH
• High-end - grafické karty s cenou nižší jak 14000 korun vč. DPH
• Velmi drahé - grafické karty s cenou vyšší jak 14000 korun vč. DPH

Vězte, že v přehledu na vás čeká 318 grafických karet v celkové hodnotě 1 803 114 korun vč. DPH. To už by bylo celkem slušné grafické pole s průměrnou cenou 5076 korun za jednu grafickou kartu.

Low-end / když je peněz málo

Do této kategorie tedy patří karty, jejichž cena nepřekročí 2500 korun vč. DPH. Jediná kategorie, která vám ve své tabulce nabídne grafické karty pro tři sloty - AGP, PCIe a možná trochu nečekaně i PCI.

A nyní stojíme před zdánlivě jednoduchým úkolem - vybrat si jednu z grafických karet pro low-endový počítač. Stanovíme si tedy jakási kritéria, díky kterým bude možné výběr zúžit a dopracovat se tak ke kýženému výsledku.

Hned po ceně je dle mého mínění tím nejdůležitějším kritériem slot, kterým hodláme kartu osadit. Předpokládejme tedy, že ač výkon low-endových karet není nijak převratný, koupě karty pro stařičké PCI je díky jeho propustnosti jakýmsi nelidským způsobem sebevraždy. Škrtáme tedy velice staré řady GeForce 2 a GeForce 3, jejíž výkon si rozhodně nezaslouží výše uvedené cenové ohodnocení.

i Zdroj: PCTuning.cz

Dále předpokládejme, že do nového počítače kupujeme základní desku, která je osazena slotem jedním slotem PCe x16 (SLI v low-endu neuvažujeme). Odmyslíme si tedy karty s rozhraním AGP, protože většina nových základních desek jím v základní variantě stejně není osazena.

Nyní je třeba vyřídit ještě jednu věc - grafické karty s technologiemi na principu TurboCache. Tyto grafické karty totiž v podstatě pracují na stejném principu jako karty integrované, jejich výkon je o něco málo vyšší jen díky tomu, že na nich naleznete jakési omezené množství paměti. Karty (resp. jejich ovladače) si však v paměti alokují od 8 do 256 MB paměti. To má za následek dvě věci - za prvé snížení kapacity operační paměti, přičemž u low-endových strojů je každé MB navíc znát. Věc druhá je vytížení operační paměti. Ač standardní grafické karty samozřejmě využívají Direct Memory Acces (přímý přístup do operační paměti), veškerá grafická data si ukládají do své vlastní paměti a méně tak kolidují v přístupu k operační paměti s procesorem.

Věc další je, že operační paměti jsou daleko pomalejší nežli paměti grafické (ty většinou tvoří přibližně 1/2 ceny grafické karty), a proto se stávají jakousi další (avšak díky schopnostem příslušných grafických jader ne rozhodující) brzdou ve výkonu. Posledním rozhodujícím faktorem by měla být schopnost přetaktovat takovouto kartu. U klasických grafických karet totiž získáme poměrně hodně výkonu navíc, když zvýšíme frekvenci pamětí. To je u modelů, které jsou nějakou tou pamětí osazené sice možné, ale výslednému výkonu to příliš nepomůže. TurboCache a HyperMemory tedy dejte rozhodně stopku.

i Zdroj: PCTuning.cz

Nyní se tedy dostaneme k tomu, na co většina z vás čeká. Vyřknu jméno grafické karty, která se mi zdá výhodná vzhledem k poměru cena/výkon, možnostem přetaktování a výbavě (teď nemám namysli obsah krabice, ale výbavu karty jako takové). Tou kartou je dle mého názoru Sapphire Atlantis Radeon X300, jehož cena se pohybuje kolem 1900 korun. Tato karta výkonem odpovídá Radeonu 9600 pro AGP. Je osazena pasivním chlazením, což v kategorii low-endu vidím jako veliký plus, protože uchladit tyto karty by nikdy neměl být větší problém.

Dalším faktem, který mi našeptává "kup si tuhle" je skutečnost, že karta pracuje se 128-bit sběrnicí, což bohužel u ostatních karet není až tak samozřejmé. Jako výhodu beru také dva výstupy na monitor (DVI a D-Sub) a samozřejmě také výstup HDTV.

Tato karta je však trumfem low-endu také díky možnostem přetaktování, dokonce i přesto, že je osazena pasivním chlazením. Není totiž větší problém kartu s málo se zahřívajícím jádrem RV370 (default 325/400 - DDR) přetaktovat nad úroveň jednou tak drahého Radeona X600, kdy běží na taktech 445/550 MHz, výjimečně až na 500/550 MHz. Pozor však na Radeon X300 SE, ten je pracuje pouze s 64-bit sběrnicí a jeho výkon se propadá vemi drasticky!

Dalším velmi dobrým kupem v low-endu AGP je GeForce 6200 se 128MB a 128-bit paměťovou sběrnicí bez technologie TurboCache (osobně nazývám tzv. SnailCache). Ta jde velmi dobre taktovat a stojí kolem 2 000 korun s DPH. Modely které stojí za úvahu jsou vyznačeny v tabulce.