Hlavní stránka Multimédia Hry a zábava Chytřejší hračky a hloupější lidé: Jak nás ničí technologie
Chytřejší hračky a hloupější lidé: Jak nás ničí technologie
autor: Michal Rybka , publikováno 7.7.2017
Chytřejší hračky a hloupější lidé: Jak nás ničí technologie

Je až strašidelné, kolik lidí opakuje myšlenky neuroteologa Manfreda Spitzera o tom, že technologie nás oblbuje. Ano, jsme na ní závislejší a těkavější. Jádro problému ale není v tom, že muži opustili práci s kladivem u žáru výhně a ženy přestaly trávit den pěstováním plodin a večery tkaním, ale v informačním přehlcení, které přinesl internet.


Zábavní impéria děsí to, že místo toho, aby lidé způsobně konzumovali zábavu tak, jak jim byla naplánována, ji jednak bezohledně pirátí, konzumují ji po svém a navíc si ji vyrábí sami. Kdo kdy slyšel, aby se lidi dívali na seriál nepřetržitě, během jednoho víkendu! Takhle ten seriál naplánován nebyl!

Moderní technologie boří řadu tradičních představ, která byla prezentována odborníky jako kánon. Stará garda, mezi něž patřil americký bezpečnostní poradce a antikomunista Zbigniew Brzezinski, si myslela, že budoucnost patří občanům, kteří jen opakují to, co jim řekla mainstreamová média. Sociální média pod tímto orwellovským konstruktem odpálila nálož a nahradila ji informačním chaosem, který je virální, rychlý, často mylný, ale opravdu těžko kontrolovatelný. Je nekontrolovatelný a potenciálně velice mocný, protože obchází etablované mechanismy cenzury. Je dost možné, že právě video českého fotografa Zdeňka Gazdy, ukazující záchvat Hillary Clintonové, ji stál post prezidentky a změnil chod dějin.

Na moderních technologiích je pro establishment děsivé to, že dokáží demaskovat lži, přinášet necenzurované názory a rozbíjet dlouho platné představy. Vyloženě toxické se staly pro média a vydavatelské společnosti, které dlouho operovaly s vlastním modelem stanovování cen za filmy a hry. V době fyzických kopií bylo možné regulovat jejich nabízený počet a konstruovat tak jejich cenu, s nástupem digitální distribuce se ale ukázalo, že model nabídka/poptávka platí i v situaci, kdy je nabídka efektivně neomezená.

Najednou se ukázalo, že na trhu je neuvěřitelný přetlak nabídky nad poptávkou, což vedlo k nástupu masivních slevových akcí (Steam), nabídky flat-rate služeb (Netflix, Spotify), exploze free-to-play her a masivnímu nástupu komplexního marketingu. Divíte se, že reklamy na „hry zdarma“ zamořují online svět? Dnes bez reklamy neudáte ani věci, které jsou zdarma: Je jich prostě moc.

Kdybyste žili deset tisíc životů, nemáte šanci vidět všechna videa na YouTube. Dnes už nemáte šanci ani vidět všechny filmy daného žánru, je jich příliš: A pokud není nabídka uměle potlačována, jak tomu je na tradičních médiích, která pouze opakují to samé dokola, doslova se utopíte v obsahu.

A tady je jádro problému: Zatímco lidský život je krátký a časově omezený, nabídka online obsahu je masivní a lidi se v ní jednoduše topí. Bez pomoci vyhledávačů se nemáte šanci zorientovat v nikde nekončící záplavě informací. Klasické knihy jsou pevnost, která začíná deskami vepředu a končí deskami vzadu, internet je fluidní, nikde nekončící médium, které vás vede od jedné informaci k druhé, aniž by vám napomáhal v jejich klasifikaci. Dejte si YouTube trip vedený doporučením algoritmu a divte se, od čeho vás vede k čemu a kde skončíte.



 
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
103 čtenářů navrhlo autorovi prémii: 45.9Kč Prémie tohoto článku jsou již uzavřené, děkujeme za váš zájem.
Tento web používá k poskytování služeb soubory cookie.