Chytřejší hračky a hloupější lidé: Jak nás ničí technologie
i Zdroj: PCTuning.cz
Internet Článek Chytřejší hračky a hloupější lidé: Jak nás ničí technologie

Chytřejší hračky a hloupější lidé: Jak nás ničí technologie

Michal Rybka

Michal Rybka

7. 7. 2017 03:00 95

Seznam kapitol

1. Informace bez kontroly 2. Málo času a hodně zábavy 3. Nestravitelný svět 4. Digitální anarchie 5. Nenudit! 6. Nevzdělatelnost?

Je až strašidelné, kolik lidí opakuje myšlenky neuroteologa Manfreda Spitzera o tom, že technologie nás oblbuje. Ano, jsme na ní závislejší a těkavější. Jádro problému ale není v tom, že muži opustili práci s kladivem u žáru výhně a ženy přestaly trávit den pěstováním plodin a večery tkaním, ale v informačním přehlcení, které přinesl internet.

Reklama

Spousta lidí opakuje názory šedesátiletého terapeuta, jako by si neuvědomovali, kolik šílených simplifikujících modelů ze šedesátiletých psychologů vypadly, počínaje zjednodušenou psychoanalýzou konvertující většinu uměleckých děl na penisy a vagíny a konče socialistickou teorií vyšších citů. (To jsou ty pravé city k vlasti, jenž vás přivedou k tomu, abyste s křikem „Za stranu, za lidi!“ skočili s granátem pod nepřátelský tank.) Věc se má tak, že pozorování jevu a jeho interpretace jsou diametrálně odlišné věci. Přesvědčovat lidi, aby s trhavinami na těle vbíhali mezi nepřátele, se nám dnes jeví spíše jako důsledek vymývání mozků a i když je simplifikovaná psychoanalýza historicky myšlenkově průlomová a společensky občas zábavná, jenom těžko popisuje skutečnou komplexitu světa.

Oproti Manfredu Spitzerovi mám tu výhodu, že nejsem informační outsider, naopak patřím k první generaci dětí, které dobrovolně vyměnily zábavu venku za technologie. Bylo to v době, kdy byly počítače určeny pouze pro nerdy, společensky vás diskvalifikovaly a celkem spolehlivě vás oddělily od ženské poloviny světové populace. Myslím, že kdyby řada tvůrců první generace věděla, že zpřístupněním technologií otevřou svou bezpečnou zónu intelektuálně slabším frajerům, kteří je šikanovali ve škole a na hřišti a kteří dnes zamořují sociální sítě a YouTube svými exhibicemi, možná by je neudělala tak všeobecně přístupné.

Původní podoba technologií byla velice elitářská a až na výjimky, jako bylo hraní her, byla náročná na znalosti a inteligenci. Místy byla dokonce extrémně náročná a tlupy vývojářů spolu soutěžily už v 80. letech stejně, jako dnes na hackathonech. Velkou změnu nepřinesl ani tak vzestup technologií obecně, ten maximálně davu přinesl realističtější hry, ale nástup internetu, který do něj přinesl sociální aspekt a provedl myšlenkový krok od offline práce s informací k online práci.

A v tom je základ kroku, který tak trápí Manfreda Spitzera a konzervativce obecně: V moderním spoléhání se na to, že „někde“ je fakticky správná a aktuální informace. Nemusíte se předem naučit mapu, protože ji máte online, někdo ji kontroluje a někdo ji pro vás udržuje. Tohle „někde“ a „někdo“ je nejisté a to je dopravy rozčiluje: Místo čerpání certifikovaných informací ze státem kontrolovaného tisku a televize můžete konzumovat neuvěřitelné množství málo cenzurovaných zpráv (ačkoliv Němci, věrni své historické tradici, chtějí natáhnout svou pravici a ovládat jí i cizí média, po kterých jim opravdu zhola nic není).

Předchozí
Další
Reklama
Reklama

Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.

Reklama
Reklama