Otevřená a uzavřená: Jaký typ společnosti svědčí technologiím?

Civilizační vývoj je zajímavý tím, že jeho iniciátory jsou často geniální jedinci – a z jejich práce pak benefituje celá společnost. Imhotep, Archimedes, Heron Alexandrijský, Newton, Edison, Einstein – to jsou géniové, kteří zásadním způsobem formovali celou svoji civilizaci a celou svoji dobu. Jinou otázkou ovšem je, jak přesně s jejich nápady společnost naloží.

V dějinách se většinou soustřeďujeme na „success stories“: Génius přináší lidstvu poznání, a zatímco na vrcholu slávy v klidu umírá, před očima se mu objevují výjevy ze skvělé budoucnosti. Méně se zaměřujeme na kulturní a vzdělanostní propady a úpadky, které nám přináší nejenom války, ale i civilizační proměny. Ty často přicházejí pod rouškou duchovnosti, kulturnosti či pokroku, ve skutečnosti jde jen o lépe oblečený nástup barbarství.

V poslední době se díky filmu Agora (2009) mohla veřejnost seznámit s osudem Hypatie z Alexandrie, poslední významné vědkyně hellénského světa, matematičky a filozofky, která byla zavražděna davem fanatických křesťanů na popud patriarchy Kyrilla. Byla přitom nejen zaživa rozsekána, ale také spálena a rovněž její matematické dílo bylo zničeno a nedochovalo se.

Její osud je tragický nejen z lidského hlediska, šlo o začátek masivního kulturního a civilizačního úpadku, který představoval nástup křesťanství. Křesťané rádi svoje začátky vykreslují jako příchod míru a dobra do barbarského starověkého světa, ve skutečnosti šlo ale spíš o nástup fundamentalismu, který nenáviděl staré hodnoty zhruba stejně, jako to dnes dělají muslimští fundamentalisté. Muslimové nebyli první, kdo ničil egyptské chrámy, to před nimi dělala křesťanská verze Talibanu.