Taktujeme LCD monitor – získejte 130Hz ostrý obraz | Kapitola 4
Seznam kapitol
Taktování procesorů nebo grafických karet je dnes naprosto běžná věc, výrobci to často dělají i za nás. Zato takové přetaktování LCD, to je novinka. která se pomalu dostává do podvědomí tuningové komunity. V zahraničí se už těší velké oblibě, u nás se možná rozjede po tomto článku. O co vlastně jde a proč se tím vůbec zabývat?
Než se pustíme v popisu vývoje OC LCD dále, musíme vyřešit ještě jeden technický problém. Pro znalé čtenáře nebude novinkou fakt, že DVI, HDMI i DP mají určitá omezení na objem přenášených dat. Ten vyplývá ze specifikace konkrétního standardu. U DVI je tedy možné přenášet více, než je standardem povoleno, ale mohou nastat problémy.
Třeba to, že standard definuje maximální přenosové rychlosti pro jednu linku rozhraní DVI 165 MHz, což představuje 3.96 Gbit/s přenesených dat (po odečtení kódování 10 na 8 bitů). Pokud si nyní spočítáme například potřebnou přenosovou kapacitu pro FullHD 120 Hz displej, tak se dostaneme na 1920*1080*120Hz*24bitů_barev=6Gbit/s. Zde je už patrné, že single link DVI stačit nebude, použijeme tedy Dual link DVI (2×165 MHz), které přenese dvojnásobek, tedy necelých 8 Gbit/s. Zde tedy žádný problém není.
Nyní se podívejme na případ onoho Q270 OC, kdy při rozlišení 2560×1440 a 120 Hz a 24 bitech RGB je potřeba úctyhodných 10,6 Gbit/s. Na to nestačí ani Dual DVI ani HDMI 1.4 (max. 8 Gbit/s). Jediný standardem dostatečný by byl Display Port 1.2, který zvládne přenést i přes 17 Gbit/s. U toho zase ale nejde přetaktovávat LCD popsaným způsobem, takže jsem odkázání na Dual DVI rozhraní.
Jelikož standard myslí i na použití kabelů horší kvality nebo velké délky, je zde prostor k přetaktování, které nám umožní dosáhnout požadovaných 120 Hz i při vysokém rozlišení. Ještě však pár propočtů pro ucelenou představu. 2560×1440 při 60 Hz vyžaduje přibližně 240 MHz z maximálních 330 pro Dual DVI. Na 120 Hz bude tedy potřeba okolo 480 MHz. Zde je možné vhodným nastavením parametrů definovaného rozlišení snížit potřebnou frekvenci, obvykle i na 460 MHz. I to je však opravdu hodně s porovnání s maximem 330 MHz.
Různé varianty DVI. Potřebujeme právě tu DVI-D (Dual Link)
Abychom úspěšně překročili hranici 330 MHz, potřebujeme splnit několik požadavků. Důležitá je především kvalita kabelu DVI (opomíjím to, že potřebujete Dual link verzi). Běžně se prodávají ve variantách se sílou drátu 28AWG (americká jednotka pro udání průřezu vodiče, vyšší číslo znamená tenčí vodič). Dají se sehnat ale i kabely lepší kvality 24AWG. Faktorem je také délka – čím kratší, tím lepší signál.
Takovýto „tučný“ kablík je potřeba pro dosažení vysokých rychlostí
Druhý krok, který je nutný k překonání 330 MHz je povolení těchto taktů na grafické kartě. Ta je zvládá bez problémů, ale u AMD jsou přímo zakázané v ovladačích, proto se aplikuje patch. U nVidie je to složitější (nebo ani ne), protože původně zde limit žádný nebyl, následně jej nVidia nastavila a nyní je zase frekvence uvolněna (alespoň v ovladačích Titanu). Je tedy možné použít také patch jako u AMD nebo starší ovladače, nebo ovladače k Titanu.
Varování prodejců před nekompatibilitou
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
