Zdroj Corsair HX1000i: lepší přehled o spotřebě PC | Kapitola 5
Seznam kapitol
Corsair před nějakým časem zařadil do nabídky novou generaci zdrojů řady HXi. Oproti běžným zdrojům je o něco chytřejší. Po zapojení do základní desky pak můžete přes dodávaný software iCue měnit jeho nastavení a nejen v i Cue monitorovat aktuální stav a spotřebu připojených komponent, a na to se podíváme.
Křivka s udávanou efektivitou pak vypadá podle výrobce nějak takto:
Pokud jde o údaje, které zdroj v monitoringu zobrazuje, jsou to:
- Otáčky ventilátorů
- Teplota (soudě dle HWiNFO na dvou snímačích)
- Příkon na vstupu
- Příkon na výstupu
- Příkony na jednotlivých větvích a jejich součet
- Aktuální účinnost (zřejmě předpočtená)
- Napětí na 3,3V, 5V a 12V větvi
- Proud na 3,3V, 5V a 12V větvi
- Příkon na 3,3V, 5V a 11V větvi
U příkonu na vstupu je uvedeno (est), dá se tedy vytušit, že jde o odhad spočítaný na základě naměřených hodnot Power Out a křivky efektivity.
K tomu mě vede fakt, že zatímco příkon naměřený na zásuvkovém wattmetru kopíruje s jistým odstupem daným spotřebou ostatních komponent a účinností zdroje součet příkonu CPU a grafiky z monitoringu, hodnoty naměřené zdrojem se o něco odchylují.
Na grafu níže vidíte příkon CPU a GPU tak, jak jej hlásí diagnostické utility, zelenou barvou jejich součet a hnědou hodnoty ze zásuvkového wattmetru, které jsou vyšší o cca 40 W připadajících na ostatní komponenty a připočtené ztráty dané účinností zdroje, která se podle zatížení mění zhruba v rozsahu od 75 do 94 %.
Samotný zdroj v diagnostice zobrazuje trojici příkonů – PSU Power [sum], který je hodnotou danou součtem na jednotlivých větvích 3,3 V, 5 V a 12 V, PSU Power Out a PSU Power In (est), který má nejspíš prezentovat odběr zdroje ze zásuvky, protože jde o hodnotu PSU Power Out navýšenou o připočtenou účinnost zdroje (v monitoringu je jako PSU Efficiency)..
Když dám do tabulky na vodorovnou osu hodnoty příkonu, které jsem naměřil s plně zatíženým přetaktovaným procesorem v kombinaci s RTX 4090 s powerlimitem navýšeným na maximum a zatíženou naplno (a postupným snižováním power limitu), a na svislou účinnost, dostanu z toho, že zdroj přepočítává příkon na výstupu [PSU Power Out] s využitím takovéto křivky účinnosti:
A když hodnoty naměřené zdrojem, které mají výrazně větší rozptyl než údaje naměřené na zásuvce, vyhladím klouzavým průměrem přes 9 naměřených hodnot a srovnám s údaji ze zásuvkového wattmetru, dostanu se k následujícímu grafu:
V něm už je vidět, že se modrá křivka s údajem PSU Power In (est) výrazně blíží křivce naměřené wattmetrem a naměřené hodnoty z wattmetru a ze zdroje se v zátěži liší o plus mínus 30 W s tím, že s průměrováním delšího časového úseku (nebo průměrováním vyššího počtu hodnot při častějším odečítání budou hodnoty k těm naměřeným wattmetrem ještě blíže.
Na nějaké laboratorní měření to teda zjevně není, pro orientační údaje o aktuálním příkonu počítače to ale stačí víc než bohatě a naměřené hodnoty k němu mají blíž než údaje o monitoringu, které dostanete od procesoru či grafické karty. A dá se na tom docela dobře poznat, jestli má počítač větší spotřebu, než by měl mít.