Z rozhodnutí AI nezaměstnatelní: Co s lidmi? | Kapitola 2

To, co předchozí režimy neměly, nebyl Karel Marx: Už Řím měl bratry Gracchy, stávkovalo se už ve Starém Egyptě (kde se třetinu roku nepracovalo, protože třetinu tvořily svátky) – a i kalifát měl elaborovaný systém nadací pro chudé. To, co předkapitalistické režimy naopak neměly, byli jedinci, které napadlo, že by ty věčně hudrující pracanty mohli nahradit automatizací. Stroje se zpočátku používaly pro silové činnosti: To, že celá dědina nemusela makat na polích, ale nahradily je stroje, byl obrovský pokrok, jehož efekt vidíme u té části zemědělství, které se dodnes automatizovat nepodařilo. 

Dalším okruhem bylo cestování. Do té doby, než se koně stali součástí lidských dějin, byly říše definovány v podstatě tím, kam se dalo rozumně dojít anebo doplout. Nejstarší říše vznikaly podél řek nejen kvůli vodě, ale i logistice. Většina starých map dává smysl, když si uvědomíte místní geografii: Římská říše měla tvar podle Mare Nostrum a pak kam až se dalo civilizovaně dojít.

Některé říše, jako ty středoasijské a zvláště kalifát, zatraceně těžily ze své výhodné polohy – a bohatly čistě z obchodů. A Západ, ve své snaze zvýšit své zisky, se rozhodl tuto konkurenci obrat o výnosy tím, že se zaměřil na dálkovou lodní přepravu. Myslíte si, že je náhoda, že nejstarší korporace světa, Vereenigte Oost-Indische Compagnie neboli Sjednocená východoindická společnost založená roku 1602, se zaměřila na výpravy do Asie? 

Tahle společnost je důležitější, než si myslíte: Formou investic dovolovala shromáždit bohatství na stavbu flotil, získat vojenskou moc pro boj s jinými koloniálními velmocemi a fakticky vedla i ke vzniku JAR. Ano, první korporátní války s ostrou střelbou se vedly dávno před tím, než někoho napadlo, že jednou budou mít korporace své armády: Takhle to bylo odjakživa.

Logistika se zrychlovala, modernizovala a dnes je tak automatizovaná, že obrovské kontejnerové megalodě už mají méně než třicet lidí. A zatímco dříve většina pozic na lodích byla pro fyzicky statné, ale nesofistikované muže, kteří se starali hlavně o plachtoví, dnes jde o vysoce kvalifikované posty pro profesionální námořníky starající se o řízení, komunikaci a navigaci a potom o technické pozice, zabývající se hlavně motory a mechanismy lodi. 

Cíl je tu stejný jako v průmyslu i zemědělství: Minimalizovat náklady na nekvalifikovanou práci a co nejvíce ji zefektivnit. Historicky je krutou ironií, že ve 20. století otrockou práci nejvíce využívaly režimy, které se nejvíce zaštiťovaly socialistickými idejemi, tedy nacismus a komunismus. Tyhle režimy doslova zotročovaly svobodné a vymačkaly je jako citrón, zatímco v kapitalismu je přece jenom musíte platit – a jak objevil Henry Ford, racionální organizací a automatizací práce můžete zvýšit produktivitu natolik, že dokonce můžete platit dělníkům víc. Ne, Marx nevymyslel, jak se mohou mít pracující lépe: Ford to vymyslel.