VIIV a Intel Core Duo, část 1. - teorie | Kapitola 2
Seznam kapitol
Takový problém s názvem jsem už dlouho neměl. Uvažte sami - testovali jsme novou základní desku ASUS N4L-VM DH určenou pro multimediální počítače + netypický "notebookový" procesor (Intel Core Duo) a tyto komponenty pak společně reprezentují novou platformu (Intel VIIV). Dát přednost procesoru, platformě nebo základní desce? Zkusím dosáhnou toho, aby se vlk nasytil (čtenář si početl) a ovce při tom zůstala celá (a nezemřel mi tady nudou)...
Zatímco Intel ve svém hlavním vývojovém tažení ne vždy sázel na ty nejšťastnější technologie (architektura NetBurst procesorů Pentium 4 měla, alespoň podle původních plánů, letos dosáhnout frekvence až 10GHz, praxe ukázala že počítač osazený takovým procesorem by musel mít nejspíše 1000W zdroj a pro svůj provoz by potřeboval trvalé chlazení tekutým dusíkem) po jeho boku operoval další tým, který, ač byl mnohem menší, vybojoval pro Intel několik menších, ale o to důležitějších strategických bitev.
Původní výpomocné (zde probíhal - později zrušený - vývoj levného procesoru Timna s integrovaným řadičem paměti i grafikou, který byl určený pro velmi levné počítače) a nepříliš rozsáhlé Izraelské vývojové centrum Intelu v Haifě má totiž "na svědomí" velmi úspěšnou řadu notebookových procesorů (ty dnes známe spíše pod obchodním názvem Pentium M - tento procesor je základem platformy Intel Centrino), díky kterým Intel poměrně snadno kompenzoval výpadky, které mu firma AMD uštědřovala na hlavní frontě, na poli procesorů pro stolní (tzv. desktopové) počítače.
Vzhledem k předpokládanému mobilnímu nasazení nemohly "izraelské" procesory hýřit frekvenci ani energii a tak se vývojový tým zaměřil na paralelní zpracování instrukcí a zvyšování hodnoty IPC - Instructions per Cycle (počet zpracovaných instrukcí za jeden pracovní takt). Už první procesory Pentium M ukázaly, že dokážou i při nízké pracovní frekvenci (1.5 - 2GHz) držet krok s papírově mnohem rychlejšími procesory Pentium 4. Velmi úspěšnou řadu mobilních procesorů dosud završil procesor pracovně nazvaný Yonah (procesory této skupiny nesou biblická jména).
Nejzajímavější na celém příběhu "Izraelské linie" je, že celá řada úspěšných mobilních procesorů nazvaných postupně Banias, Dothan (Pentium M) a Yonah (Core) vznikla na relativně starém základě - zatímco Pentium 4 na svém předchůdci vůbec nestavělo a vzniklo takříkajíc "na čistém stole". První návrhy Baniasu vznikly pečlivou optimalizací a částečným přepracováním (jinak velmi povedeného) procesoru Pentium III (ten byl vrcholem řady P6, kterou započal procesor Pentium Pro v roce 1995). Designérům se podařilo využít silné stránky původního návrhu (superpipelining, spekulativní vykonávaní instrukcí, přejmenovávání registrů) a úspěšně redukovat jeho největší nedostatky (pomalá komunikace s okolím).
Intel si po delší době všiml, že se původní hlavní fronta zastavila, a že jako jediná postupuje malá, ale velmi efektivní "rota E". Původní hlavní armádu "Pentium 4" dnes proto posílá (s pramálo zaslouženými) poctami na odpočinek a do čela vývoje přesunul Izraelce a na bojovou zástavu jim dal nový marketingový název: Intel Core (což lze také volně přeložit jako "jádro").
Důležité: Poměrně velký zmatek do otázky, kterým procesorům vlastně patří označení "Core" vneslo marketingové oddělení Intelu (to se evidentně s techniky a vývojáři příliš nebaví). Dříve se totiž předpokládalo, že názvem "Intel Core" budou označené pouze procesory nové generace (tuto tezi podporují mnohé články o architektuře Core popisující ve skutečnosti novou generaci známou jako Conroe / Merom / Woodcrest - například povedený přehled nové architektury zveřejněný Světem Hardware). Ve skutečnosti ale Intel posunul označení Core o stupínek zpět. Oficiální označení Core nese dále recenzovaný dvoujádrový derivát Pentia M (Yonah) a procesory nové generace se budou nově nazývat "Core 2" (Conroe / Merom / Woodcrest).
První kdo vytušil potenciál procesorů Core (a především jejich následníků), byl vizionář Steve Jobs ze společnosti Apple. Když před rokem oznámil, že firma Apple přejde na procesory Intelu, mnozí to považovali za špatný vtip (Apple bylo většinu své existence v silné opozici proti platformě Windows + Intel). Jenže Jobs správně vytušil, že Intel má v záloze následníka z jiné rodové line, než té, která nese tolik proslavené jméno Pentium (název Pentium stále patří mezi TOP 5 značek v oboru výpočetní techniky).
Někteří novináři nevycházeli z údivu, když se dozvěděli, že nová generace procesorů Intel známá dříve jako "Conroe" se bude jmenovat Intel Core 2 - je to však jen malá poklona vývojové skupině, která má stále velký "tah na branku" a nyní se jen ve větší míře dostává u Intelu ke slovu... první testy řady Core 2 ukazují, že tento procesor exceluje především tam, kde dříve Pentium 4 dostávalo od konkurence na frak (v efektivitě zpracování programového kódu, nízké spotřebě..).
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
