Tropico 5: diktátorem s řadou vylepšení, ale žádnou revolucí | Kapitola 4
Seznam kapitol
Ctěný El Presidente se znovu usadil do mocenského křesla a začal úřadovat v celkem pátém pokračování oblíbené budovatelské strategie odehrávající se v působivém prostředí oblasti Karibského moře. Daří se mocnému vůdci pečovat o blaho národa pořád tak dobře jako dříve, nebo už na svůj lid přestal stačit?
Další výraznou změnou oproti čtvrtému dílu Tropica je členění hry do celkem čtyř časově vymezených období. Jedná se o koloniální éru, o světové války, studenou válku a moderní dobu. Ke každému období se váže možnost výstavby některých budov a každé z nich také přináší speciální výnosy. Tak třeba v koloniální éře nelze postavit žádnou elektrárnu, v éře světových válek a studené války musíte vystačit se slabou elektrárnou na uhlí a silná jaderná elektrárna vám bude zpřístupněna, až se ve hře dostanete do moderní doby.
Totéž platí i o výnosech. Prohibice nebo hojnost jídla jsou dostupné prakticky od začátku hry, ovšem povolit například takové registrované partnerství budete na ostrovech moci až s příchodem moderní doby.
To však stále ještě není úplně všechno. Abyste ve hře mohli některou budovu, například banku, postavit, budete se k ní muset propracovat skrze vývojový strom. Ten bohužel není kdovíjak promyšlený a působí dojmem, jako by tu byl do počtu. No považte sami.
Výstavbou knihovny a potažmo například i laboratoře vaše zemička generuje body, které následně můžete utrácet za výzkum. Strom výzkumu má přitom tři větve, ty jsou však na sobě maximálně závislé a v podstatě tak nelze výzkum zaměřit pouze jedním směrem, ale otrocky musíte objevovat vše, co si pro vás hra připravila. Ve hře prostě neexistuje, abyste si řekli, že kašlete na výzkum vojenských budov, ale zaměříte se na výzkum ekonomických staveb, což naznačuje i členění stromu – jednotlivé položky ve hře jsou promíchané a neexistuje zde linie například výzkumu výroby, jako to známe u jiných her.
Stejně jako u systému dynastií je výzkum ve hře naprosto okrajovou záležitostí, z níž nakonec dostanete pocit, že vás spíše zdržuje a že by bylo bývalo lepší, kdyby ji autoři rovnou vynechali. A to je myslím docela škoda, protože v tomto směru cítím ohromný potenciál, kterak zajetou formuli Tropico her mohl konečně trošku významněji oživit.