Tak jim zabili síťovou neutralitu, paní Müllerová | Kapitola 2
Seznam kapitol
Americké FCC hlasováním v poměru 3:2 zrušilo síťovou neutralitu, prosazenou během Obamovy administrativy. Většina uživatelů tuší, že to není pro ně zrovna nejlepší věc. Co ale přesně znamená síťová neutralita – a je opravdu důležitá? A kdo vlastně loboval za její zrušení – a proč?
Kolem síťové neutrality panuje cela řada mýtů a zmatení. Důležité je to, že povinnost garantovat síťovou neutralitu byla v USA ustavena až v roce 2015, i když fakticky byla většinou poskytovatelů respektována dlouho. Jde o to, že pro poskytovatele je technicky jednodušší nabízet internet jako síťově neutrální a nanejvýš limitovat uživatele objemem stažených dat či vyvažováním používání agregované služby (což se zahrnuje do FUP, Fair Use Policy). Je to podstatně jednodušší, než systém nastavovat tak, aby něco zvýhodňoval a něco jiného znevýhodňoval – proto se historicky začínalo s minimem regulace jak ze strany státu, tak i ISP.
Doba se ale změnila a s tím, jak narůstá počet uživatelů a služeb a také narůstá objem datových přenosů, je pro ISP zajímavé začít toky řídit. Pro poskytovatele připojení je ve skutečnosti složitější s přenosy dat laborovat – ale možné to je a je to pro ně finančně zajímavější.
Dovoluje to například nabízet připojení formou komplikovaných balíčků služeb, kdy si musíte separátně zaplatit za přístup k jednotlivým službám. Je možné kompletně zakázat některé služby, což se stalo například u Comcastu, který v minulosti již zablokoval P2P. Vcelku logické je blokování IP telefonie, což v minulosti dělalo AT&T anebo Madison River Communications. V minulosti se objevilo i zpomalování Netflixu a YouTube, což dělal Verizon a Comcast – někdy jde o snahu vymáčknout peníze z poskytovatelů služeb, jindy o selektivní zvýhodnění vlastních poskytovatelů obsahu.
Není tedy možné říct, že by zrušení síťové neutrality znamenalo „konec svobody“ na internetu, naopak to přináší svobodu poskytovatelům internetu, kteří mohou čachrovat s cenotvorbou, preferencí služeb a dokonce i takovými věcmi jako skenování přenášených dat. Informace o tom přinesl kanadský blog, který ukázal na to, že poskytovatelé služeb mohou zasahovat do přenášených dat a měnit je. V tomto případě jde o přimíchání informací o přenesených datech přímo do hlavní stránky Google.
To pro uživatele znamená jistotu, že se jeho surfování zpracovává a mění, poskytovatelům připojení se nabízí zajímavá možnost přidávat vlastní reklamy, případně nahrazovat ty původní svými vlastními. Buď jak buď je to něco, o co patrně jako uživatelé zájem nemáte, protože vám to žádný benefit nepřináší. Existuje určitá argumentace pro balíčky služeb, tak trochu v duchu „nechci / neumím nastavit rodině či firmě služby, tak koupím omezené připojení“, dokonce i argumentace, že to je férové, protože proč byste platili připojení podle rychlosti / obsahu, když si můžete zaplatit jen ty služby, o které máte zájem. Z mého hlediska jsou to názory ufonské, protože jak předvádějí naši mobilně datoví operátoři, můžete mít různý přístup k různým službám, ale stále to bude astronomicky drahé. Větší prostor pro cenotvorbu většinou vytváří větší ceny.