Projekt UCase – unikátní skříň s nulovou hlučností | Kapitola 3
Seznam kapitol
Nejste spokojeni se zvukem vašeho počítače? Existuje spousta způsobů, jak snížit hlučnost počítače, od tichých chladičů až po odhlučňovací materiály. Někteří z nás jdou ještě dál a sáhnou po vodníkovi. Ani to ale není stoprocentní řešení. Dnes si ukážeme stavbu skříně na míru, která využívá unikátní koncept extrémně tichého chlazení.
Dostáváme se asi k nejdůležitější části výroby co se týče vzhledu – lakování. Ošklivé plechy se změní k nepoznání, drobné závady se skryjí. Teď ale jak dostat barvu na plech?
Asi nejoblíbenější způsob je barva ve spreji, která je snadná na použití a lehce dostupná. Pokud se ale rozhodnete nanášet více vrstev jak základní, tak krycí barvou, vezmete v potaz možné (a docela jisté) chyby a nutnost oprav, tak i na běžnou skříň spotřebujete několik sprejů. Klidně pět i více. Pokud hodláte udělat skříní víc, tak už se vyplatí přejít na stříkací pistoli na stlačený vzduch. Tu pořídíte poměrně levně (sám jsem koupil za 500 Kč), kompresor s expanzní nádobou schopný vyprodukovat dostatečné množství vzduchu a dostatečný tlak už je dražší, mně se podařilo najít jeden historický kousek doma a expu s tlakovým spínačem jsem vyrobil. Výhoda pistole je především v možnosti regulace tlaku a tvaru tryskajícího vzduchu tak množství nanášené barvy. Samozřejmě ušetříte na barvě a navíc si můžete vybrat typ barvy a i ředit dle libosti. Kvalita výsledných povrchů mě až překvapila.
Všechny díly potřebné na sestavení kostry skříně po minimálně dvou základních a dvou krycích lacích z obou stran. Pro představu na tuto plochu byla potřeba jedna plechovka základní a jedna plechovka krycí barvy
Uchycení základní desky. Frézování do hliníku na stojanové vrtačce (bez křížového stolu) není nemožné, ale je to zážitek
Lakování vnějších dílu bylo v domácích (prašných) podmínkách obtížné, ale výsledek ujde
Ještě bych chtěl zmínit typ použitých barev, jako základní jsem použil S2003 na lehké kovy, je to rychleschnoucí barva, která se dá dobře brousit. Krycí barvu jsem z neznalosti zvolil klasickou bílou syntetiku, to byl kámen úrazu, barva zasychá pomalu a brousit ji bylo obtížné. Protože jsem potřeboval ještě černou na vnitřní prvky, tak jsem šáhl po nitrocelulózní barvě, která je rychleschnoucí, brousitelná i leštitelná. Jestli se nepletu, tak její obdoba se používá právě ve sprejích.
Díly pro chlazení disku s krycí mřížkou, nastříkané nitrocelulózní barvou