Megatest 13 grafik do čtyř tisíc — GeForce | Kapitola 10
Seznam kapitol
Při výběru nové grafické karty člověk nechce udělat chybu. Platí to i v případě, že musíte šetřit a kupujete některý z levnějších modelů. V segmentu grafických karet do čtyř tisíc korun včetně DPH je dnes doslova obrovský výběr a rozhodnout se není lehké. Stačí vám pouze podpora DirectX 10 anebo je lepší DirectX 10.1? Nebo rovnou DirectX 11? A jak jsou na tom jednotlivé modely výkonnostně?
NVIDIA GeForce GT 220 v referenčním provedení
GeForce 9800 GT je tak trochu nelogická karta v současném značení NVIDIE. Po ní však následuje model, který značení vrací zpět k řadě 200, kterým je GeForce GTS 250. Původ této karty je však také trochu kontroverzní, jde totiž de facto o GeForce 8800 GTS 512, která přišla nedlouho po GeForce 8800 GT. 8800 GTS 512 byla založena na plnohodnotném jádru G92, které neslo plných 128 unifikovaných shaderů. K tomu si připočítejte podporu DirectX 10, PhysX a 256bitovou sběrnici v kombinaci s 512 MB GDDR3 paměti. V roce 2008 se však NVIDIA s řadou GeForce 8 rozloučila a přišla GeForce 9800 GTX(+), což byla de facto 8800 GTS 512 se zvýšenými takty. A z té se pak zkrácením PCB a přechodem na 55nm výrobní proces stala v současné době prodávající se GeForce GTS 250. Tedy je zde ještě jedna změna: v prodeji jsou dvě verze, které se liší kapacitou pamětí (512/1024 MB).
Bohužel se budu opakovat, ale k balení se toho moc originálního napsat nedá. V malé krabici najdete pouze kartu, CD s ovladači, papírový manuál a jednu redukci z molexu na 6pinový konektor pro napájení společně s kablíkem pro přenos zvuku v případě, že budete chtít využít HDMI.
Do redakce se nám dostala GeForce GTS 250 od společnosti Gainward, která pro svoji kartu udělala vlastní návrh PCB i chlazení. Samotné PCB karty je poměrně dlouhé vzhledem k tomu, že GeForce GTS 250 je karta nižšího mainstreamu v ceně od dvou a půl do třech tisíc korun. Nepotěší navíc ani dva 6pinové napájecí konektory, které v tomto segmentu trhu rozhodně nejsou standardem. Součástí PCB jsou však vyměněné výstupy na monitor, mezi kterými nechybí HDMI, což je jedině dobře. Na druhou stranu GeForce GTS 250 nemá vlastní zvukový kodek a pokud potřebujete vytáhnout z HDMI kromě obrazu také zvuk, připravte se na nutnost táhnout vnitřkem PC další kablík.
Změn doznalo také chlazení. Ačkoliv vypadá, že na kartě je chlazené úplně vše, není tomu tak. Chlazeno je hliníkovým pasivem pouze jádro a šest z osmi paměťových čipů, napájecí část a dva paměťové čipy chlazené nejsou. To by až tak nevadilo. Daleko více mi totiž vadí hlučnost ventilátoru, který je ve 3D i přes svůj poměrně velký průměr opravdu hlučný. Naštěstí je však možné jej poměrně jednoduše regulovat, třeba přes program MSI Afterburner.
Jádro G92b vyráběné 55nm výrobním procesem je vzhledem k segmentu, ve kterém se prodává, poměrně velké. Jeho plocha je 330 čtverečních milimetrů a to je kupříkladu jen nepatrně méně než je plocha nejnovějšího jádra společnosti AMD ATI RV870. Nás však spíše zajímají jeho další parametry jako je 128 unifikovaných shaderů na poměrně vysoké frekvenci 1838 MHz a frekvence samotného jádra, která je 738 MHz. Přes 256bitovou sběrnici je pak v závislosti na verzi karty připojeno 512-1024 MB GDDR3 pamětí, které běží na efektivní frekvenci 2,2 GHz. To vše platí pro referenční verzi karty. Náš Gainward má však trochu nelogicky snížené frekvence všech tří částí a to na 702 MHz jádro, 1512 MHz shadery a 2 GHz efektivně na pamětech. Přetaktovat kartu zpět na referenční takty však není žádný problém.
Na závěr přidávám screenshot z programu GPU-Z.