Seznam kapitol

1. Představení zdroje a úvod 2. Balení a příslušenství, kabely 3. Vnitřní konstrukce, pájení a ventilátor 4. Spotřeba Stand-By, idle a účinnost

5. Zátěžová charakteristika napěťových větví 6. Hlučnost a teploty zdroje 7. Závěr

Naposledy jsem testoval zdroj před dvěma lety, kvůli novým standardům napájecích konektorů je ale na čase se podívat na nějaký aktuální. Dark Power 13 je maximálně vybavený zdroj poslední generace.

Reklama

Než se podíváme na měření, zopakujme si pro jistotu tabulku se specifikacemi zdroje. Jak už víme z prvních kapitol, maximální kombinovaný výkon zdroje je 1000 W, z čehož 996 W patří jen a pouze 12V větvi. Zdroj ale samozřejmě dokáže jít i dále nad své specifikace, což je u kvalitních produktů běžné. Vzhledem k vysoké účinnosti je maximální špičkový výkon ale pouze 1150 W.

be quiet! Dark Power 13: Test moderního 1000W zdroje

Spotřeba zdroje

Měření spotřeby samotného zdroje v režimu idle a stand-by je hodně důležité. Pojďme si nejprve vysvětlit jak a co měřím a jaký by měl být výsledek. Začněme režimem Stand-by. Ten je pravděpodobně každému jasný, jde o stav kdy je zdroj zapnutý vypínačem a je v takzvaném pohotovostním režimu. Já tento stav měřím ve zcela reálných podmínkách, tedy s připojeným zdrojem k základní desce. Na desce svítí i několik tlačítek podsvícených LED diodami. Jde o situaci, jež je nejběžnější, vše je pod napětím, ale nic nepracuje a neodebírá se téměř žádný proud. Podle poslední normy by měla být spotřeba v této situaci pod 1 W. Dokáže se pod tuto hodnotu dnes testovaný zdroj dostat? Měl by.

Druhý je režim idle, jenž nám ukazuje, kolik spotřebuje zdroj pro svou vlastní režii bez zátěže. To jest, ovládací elektronika, ventilátor a řídicí obvody. Čím nižší hodnota, tím lepší, což je jasné. Upozorňuji, že ze spotřeby naměřené v idle se nedá extrapolovat spotřeba zdroje při zátěži, tam se projeví desítky dalších skutečností. Měření spotřeby v idle nám ukáže, jak je zdroj dobře navržen a zdali jeho elektronika nejsou nekvalitní „žrouti“ energie.

Nyní tedy k výsledkům. Pokud máte dost citlivý wattmetr, dokáže vám i takto malý příkon ukázat. Pokud tak citlivý přístroj nemáte, musíte si pomoci změřením proudu na přívodním kabelu a napětí. Já tuto hodnotu měřím v prvé řadě wattmetrem, výsledek porovnávám s měřením pomocí ampérmetru (klešťák) a měření napětí sítě. Testovaný zdroj splnil očekávání a podle normy EuP se dostal se příkonem pod 1 W. Hodnoty jsou perfektní.

Příkon v idle, kdy na zdroj není připojená žádná zátěž, je pouze zapnutý spojením pinů v hlavním konektoru je extrémně nízkých 5,5 W. Ve srovnání s několika dříve měřenými zdroji jde o perfektní hodnotu. Jak už jsem ale řekl, tento údaj není nijak zásadní a slouží jen pro orientaci a hrubé srovnání. Tabulka dále ukazuje čas potřebný k zapnutí zdroje a jeho vypnutí. Zcela poslední řádek pak indikuje správnost ochranných funkcí, tedy zkratu na větvích. Zde vše prošlo bez jediného problému.

Účinnost zdroje

I když jsem si původně myslel, že nahradit měřicí přístroj s programovatelnou zátěží bude v domácích podmínkách problém, mýlil jsem se. Pomocí GeForce RTX 3090 + RTX 4090 a základní desky s čipsetem Intel Z790 + Core i9-13900K jsem dokázal zajistit příkon 1000 W (1100 W činného výkonu). K zátěži jsem použil těžící software Nicehash, kde jsem ladil TDP a zatížení všech komponent, abych dosáhl požadované zátěže ve wattech. Jde to snadno a lehce se dosáhne požadovaného zatížení zdroje.

V grafu jsou dvě hodnoty. Modrá je ručně naměřená a vypočítaná účinnost z vlastních měřicích přístrojů. Červená je odečtená z grafu, jež má na stránkách výrobce zdroje. Zdroj má specifikaci 80 Plus Titanium, to znamená, že ve 20 procentech musí mít účinnost alespoň 94 procent, při 50 procentech alespoň 96 procent a při plné zátěži 94 procent. Z grafu vidíme, že zdroj ve všech zátěžích požadavky na certifikaci nesplnil. Nevím, na základě jakého kritéria má tedy nejvyšší certifikaci Titanium. Je ale hodně blízko.