Nvidie páté řady: Zbude i na chudé? | Kapitola 2

Já osobně patřím k hráčům, pro které je psychologická hranice mezi deseti tisíci a patnácti tisíci korunami. Od prvního dne, kdy se objevily opravdové 3D akcelerátory, se objevili i opravdoví 3D akcelerátoroví magoři, pro které nebyla žádná částka nízká – a zatímco smrtelníci se šudlali s 3dfx Voodoo za sedm a půl tisíce korun (a to tehdy byly prachy), tak oni prostě museli mít dvě Voodoo 2 se 12 MB paměti propojené do SLI, což tehdy přišlo na 22–26 tisíc korun. 

Dnes sice najdeme na bazarech pokusníky, kteří se pokoušejí tento high end minulosti prodávat za high end ceny současnosti, viděl jsem například 3dfx Voodoo 3 3000 „od 30 tisíc korun“ (ha, ha!), ale v drtivé většině případů to nebyla dobrá „investice“, což je to zajímavé slovo, které se používá v souvislosti s grafickými kartami.

Grafické karty jsou příšerná investice. Buď myslíte 25 let dopředu a uchováváte si v nedotčeném stavu raritní grafiky – anebo je ojedete a často i upečete – a to je vše, co vám z toho zbylo. Koupili jste si zážitek, dobře, cena je srovnatelná se zahraniční dovolenou. Ale zahraniční dovolená je luxus – a s luxusem je dobré šetřit, zvláště když ceny rostou. Když neodhadnete svoje možnosti, nákladné hobby vás přivede do exekuce – a když se tak dívám na „finančního poradce“ jménem Caleb Hammer, který si utahuje ze zadlužených amerických nešťastníků, tak vidím, že je potopily daleko menší částky než snaha upgradovat na top grafiku co dva roky.

Já si někdy po roce 2000 spočetl, kolik jsem promrhal ve výdajích na PC, lehce mě zamrazilo a změnilo mě to na svého druhu PC Lakomou Barku, která opravdu přemýšlí kdy a co koupit. Nyní jsem musel upgradovat na 4070, protože už to vážně nešlo – a rozbalená mě přišla na 12 tisíc, ale to je pro mě opravdu psychologická mez, kam jsem ochoten zajít. RTX 4070 Ti Super se prodává i za více než dvojnásobek, což je pro mě definitivně out. 

i Zdroj: PCTuning.cz

Problém je s tím, že to, co Nvidia nabídla ve čtyřkové řadě hráčům s omezeným rozpočtem, není žádný zázrak. Ano, nabízejí nám nové DLSS a dokonce ray tracing, jenomže ten například u RTX 4060 nejde ani zdaleka využívat na maximum. 

K čertu s tím, většina recenzentů byla udivena tím, že Nvidia dokonce zmenšila paměť ze 12 GB na pouhých 8 GB, což může v budoucnosti limitovat možnosti použít vyšší rozlišení a kvalitnější grafiku. Lidi, kteří testují tuto kartu na reálných aplikacích, nejsou nijak nadšení. Zrovna u té levné RTX 4060 je posun proti RTX 3060 docela deprimující. 

To, co recenzenti chválí, je úspornost čtyřkové řady – nové čipy jsou efektivnější, ale není to až takový rozdíl, kvůli kterému by kdo padal na krovky. Nvidia uvádí, že „oproti 3060 ušetří 4060 až 132 dolarů za čtyři roky“, což je zdrcující úspora 33 dolarů ročně, neboli necelých osm stovek ročně. Ročně. To fakt není důvod, proč kupovat novou kartu.

Pravda je taková, že situace v dolní části grafického segmentu je tak bídná, tak příšerně bídná, že spousta lidí, kteří se orientují na výběr vhodných komponent, prostě navrhuje lidem s omezeným rozpočtem, ať jednoduše zapomenou na nové grafiky a jdou do něčeho použitého. 

Na kanálu Gamers Nexus se nedávno objevilo video, které po letech hodnotilo 1080 a 1080 Ti – a dopracovali se k tomu, že šlo vlastně o grafiku s geniálním poměrem ceny a vlastností, protože na tom můžete hrát dodnes – a to je po nějakých sedmi letech opravdu co říct. Ve skutečnosti by pro některé lidi mohlo dávat smysl podívat se po použitých tisícosmdesátkách a mít je místo upgrade na nové série, protože stále nabízejí solidní výkon.

Nové grafiky nižší třídy jsou úspornější, ale ray tracing je na nich spíš teoretický a v podstatě opravdu užitečná je jenom funkce generování mezisnímků, která zase není ve všech nových hrách, o starších nemluvě. GTX 1080 nabízí stále solidní výkon, paměť není horší než u základních modelů čtyřkové řady, GTX 1080 Ti má dokonce 11 GB což ty současné základní modely nemají – no a jede to. Obecně šlo o dobrou volbu s dlouhou životností.