PC-IQE - Počítač pro záchranu lidských životů

Dne 12. 2. 1989 se ve Vsetínské nemocnici narodil chlapec Michal Pavelka, kterému sudičky nepřály moc dlouhý život. V půl roce života byla u Michala diagnostikována zákeřná nemoc, svalová dystrofie (konkrétně Werding-Hoffmanova typu II). Rodiče byli seznámeni s průběhem nemoci a s předpokládaným věkem dožití maximálně do tří let.

i Zdroj: PCTuning.cz

Pojďme se na tuto nemoc podívat trochu podrobněji, abychom získali lepší představu, oč se vlastně jedná.
Svalová dystrofie je vrozené onemocnění způsobené mutací chromozomu X v genu kódujícím protein Dystrofin. Je to smrtelné a zatím neléčitelné onemocnění, které se vyskytuje pouze u chlapců. Četnost postižení u mužské populace v naší republice je jeden případ na 3500 narozených. Lék na tuto nemoc nebyl bohužel dosud nalezen, existuje pouze podpůrná léčba. Běžně se průběh nemoci projevuje postupnou svalovou ochablostí, která nejdříve postihuje nohy a pánevní svalstvo a později se rozšiřuje na horní končetiny, krk a dýchací svaly. Nejpozději kolem třináctého roku života jsou chlapci upoutáni na invalidní vozík. Smrt nastává obvykle mezi dvacátým a třicátým rokem jako důsledek srdeční nebo dechové nedostatečnosti. Dívky jsou převážně pouze přenašečky, které nemají vůbec žádné obtíže, nebo jen minimální. Je známo pouze několik případů, kdy svalovou dystrofií v plném rozsahu trpěla žena.

Vraťme se nyní k Michalovi, který od počátku věděl o nemoci, kterou trpí, od svých rodičů. Věděl od počátku, jaká vyšetření jej čekají a proč se u něho provádí. Ve svém okolí se setkával s dětmi s jinými postiženími a věděl dobře, že není jediný, kdo má nějaký zdravotní hendikep. Jeho rodiče ovšem nikdy neslyšeli, že by si na svůj stav stěžoval, naopak, snažil se pomáhat druhým. Rodina mu od narození vytvářela podmínky, aby ho jeho hendikep omezoval co nejméně. S pomocí rodičů, učitelů a spolužáků ve školách, které navštěvoval, a osobních asistentek Michal absolvoval docházku na základní i střední škole a účastnil se i mimoškolních akcí svých tříd. Výuku na střední škole úspěšně ukončil maturitní zkouškou. V posledním roce svého života pokračoval ještě v bakalářském studiu na UTB (Univerzita Tomáše Bati) ve Zlíně, kde zvládl před svou smrtí (červenec 2009) dokončit první ročník, obor procesní inženýrství.

S počítačem se poprvé seznámil, když mu byly čtyři roky. Jednalo se o osmibitový stroj Atari, který vlastnil jeho otec. Na něm se ale v té době prakticky hrály jen hry. Později jeho otec přinesl domů počítač z tehdejšího zaměstnání kvůli programování. To byl už klasický šestnáctibitový PC AT s operačním systémem MS DOS. Míšu na počítači zaujala hra Sokoban – panáček, který přesunuje ve skladu krabice. Když byl pak Michal ve druhé třídě, podařilo se pro něj rodičům sehnat z Konta Bariéry starší počítač, na kterém pak zpracovával různé úkoly do školy, nebo hledal na internetu podklady ke studiu. V devíti letech se již naučil pracovat ve 3D CADu (vymodeloval pro svou oblíbenou kočku boudu), naučil se sám připojit k internetu a procházet stránky, které ho zajímaly.

i Zdroj: PCTuning.cz

V roce 1999 rodiče koupili nový počítač a na něm už Michal trávil prakticky všechen volný čas. Před nástupem na střední průmyslovou školu strojírenskou se pak za pomoci nadací a příspěvku od města podařilo koupit notebook, který si Michal s sebou nosil i do výuky. Tvořil na něm veškeré práce včetně technických výkresů a zpráv. Stejný princip výuky pak používal i na vysoké škole. Na internetu hledal vše, co ho zajímalo, a dá se říct, že využil všech možností, které internet nabízí pro komunikaci, studium i zábavu. Kromě mailu tak používal ICQ, chat a facebook, poslouchal hudbu na oblíbených stanicích, hrál hry po síti – nejčastěji ponorkový a letecký simulátor. Zajímal se o kosmonautiku a často sledoval online přenosy z NASA.

i Zdroj: PCTuning.cz

Mezi jeden z největších zájmů v posledních letech jeho života patřily distribuované výpočty (DC). V roce 2005 se stal aktivním členem Czech National Teamu a byl jedním z mála dlouhodobě aktivních členů týmu na fóru. Stal se počtářem několika vědeckých projektů, převážně se zaměřením na astronomii. Mnozí lidé z DC komunity jej znali z týmového fóra, ale téměř nikdo z nich neznal Michala skutečně, tedy jako mladého člověka s těžkým zdravotním postižením. O svém skutečném stavu totiž řekl jen několika lidem, se kterými blíže spolupracoval. I přes svou smrtelnou nemoc pomáhal v propagaci distribuovaných výpočtů v naší republice. Jako jeden z mála byl natolik aktivní, že pomohl při prosazování propagačních článků o DC na některých serverech a pomáhal v zapojení do projektů dalším lidem prostřednictvím sepsaných návodů.

Závěrem této kapitoly ještě k Michalově internetové přezdívce IQE. Tu si dle rodičů zvolil potom, když v devíti letech musel absolvovat psychologické vyšetření kvůli získání elektrického vozíku. Součástí tohoto vyšetření byly i IQ testy. V těch mu byla naměřena hodnota přes 140 a snad právě proto si dal přezdívku IQE, kde přídavek „E“ doplnil podle výslovnosti.

i Zdroj: PCTuning.cz

Jeho životní pouť a hlavně jeho přístup k životu všem, kdo mají zájem, hodně přibližuje prezentace, kterou před časem zpracovali (ještě za Michalova života) k jiné příležitosti jeho rodiče Michal_Pavelka.pps