Doplněná cást popisující VID, EIST a C1E. Kamaráde, jen ty mi můžeš pomoci. Dlouho jsem šetřil peníze na novou sestavu a když jsem viděl testy GeForce 8800GT, rozhodl jsem se, že si tu do své sestavy pořídím právě tuto grafickou kartu. Problém je v tom, že původní ceny těchto nedostatkových karet stále rostou, a já budu muset někde ušetřit. Vše jsem už zvážil a vypadá to, že ušetřit budu muset hlavně na procesoru, který budu muset přetaktovat...

Snad se nebudete zlobit, když jsem svůj čas nevěnoval slíbeným grafům ale rozšířil jsem problematiku napájení přetaktovaných procesorů, hodnotám VID a funkcím EIST a C1E...

Část pro začátečníky

Se změnou napájecího napětí se dostáváme přímo do centra přetaktovávací alchymie. Platí, že zvedání pracovní frekvence procesoru často vyžaduje zvednutí napájecího napětí procesoru (Vcore). Vyšší napětí má ale zároveň negativní vedlejší efekt - zvedá tepelnou energii vyzařovanou procesorem, procesor se více zahřívá (což sebou nese větší nároky na chlazení).

Vždy platí zásada, že se snažíme najít nejnižší napětí, kdy procesor pracuje na dané frekvenci zcela spolehlivě. Nikdy se ale nevyhneme situaci, kdy napájecí napětí musíme nejdříve zvednout, abychom je posléze snižovali a prováděli odpovídající testy.

Zatímco mírně přetaktované procesory nevyžadují zvedání napětí Vcore (někdy je možné napětí dokonce snížit), po překročení určité meze je nutné procesoru dát "větší šťávu" (viz. kolečko v grafu). Zatímco procesor E2180 do frekvence 3GHz prakticky nevyžadoval zvýšení napájecího napětí (VID 1.3125V), po překročení této meze jsem mu musel poskytnout až 1.475V (zvýšení o 0.1625V).

Poznámka: Jsou uživatelé, kteří s kvalitním vodním chlazením procesoru zvýšili napájecí napětí procesoru až k nebezpečné mezi 1.55V - toto napětí se už ale velmi blíží průraznému napětí polovodiče (to je u každé výrobní technologie jiné - zde uvažujeme 1.6V).

Obecně důrazně nedoporučují zvedání napětí procesorů Core 2 Duo nad 1.5V - zejména v situaci, kdy nepoužíváte mimořádně účinné chlazení. Vysoká teplota a vysoké napětí totiž každý procesor pomalu, ale jistě postupně likvidují...

Procesory a VID

Tato problematika by vydala na několik článků (můžete v rámci samostudia například studovat tuto dokumentaci VRD 11.0 Intelu) - v této kapitole jen zjednodušenou formou shrnu vše podstatné spojené s napájením procesoru a přetaktováním.

Vcc-max

Každá rodina procesorů má výrobcem určené maximální možné pracovní napájecí napětí (jak uvidíte dále, toto napětí není skutečným pracovním napětím Vcc, ale určuje pouze maximální dovolené pracovní napětí daného jádra). Toto maximální napětí je u všech procesorů stejného typu (jádro, revize - zde M0, typ...) stejné (je dáno výrobním procesem) a je uvedené na nálepce krabičky z procesorem.

Lze říci, že po překročení napětí Vcc-max se fakticky porušují specifikace dané výrobcem procesoru (ty se samozřejmě porušují i samotným přetaktováním - například zvýšením FSB). Vcc-max je důležitým indikátorem toho, kdy se začínáme pouštět na "tenký led" přetaktování a musíme podniknout účinná opatření (zejména v oblasti chlazení) pro spolehlivý provoz procesoru.

Pracovní napětí procesoru

Ne každý procesor stejného typu (včetně revize jádra) má však identické napájecí napětí! To se určuje pro každou výrobní tranši CPU individuálně. To znamená, koupíte-li stejný procesor v několika obchodech (kdy nejspíše pocházejí z různých výrobních dávek) je pravděpodobné, že budou mít při výrobě stanovené rozdílné tzv. VID (říkejme mu Startup VID).

Podle technologických a elektrických měření polovodiče se VID stanovuje pro celou "dávku" procesorů individuálně tak, aby byla zajištěna spolehlivá činnost procesoru. Podívejte se na graf napětí procesorů E2180 a E4500 - v prvním případě bylo VID 1.3125V a ve druhém pak VID 1.2V (tedy o 0.125V nižší) - i když revize obou jader byla M0.

Je otázkou, jestli je lepší pro přetaktování výchozí VID vyšší nebo nižší - napište prosím na kwolekATpctuning.cz vaše zkušenosti s výchozím VID vs cílová frekvence FSB.

VID

VID (Voltage Identification) je kód (ve specifikacích VR10 a VR11 je stanovený jako osmibitový), který určuje přesně stanovené napájecí napětí procesoru. VID není navíc konstantní a může se (za určitých podmínek) za chodu dokonce měnit - zejména kvůli šetřícím režimům jako je np. EIST nebo C1E.

Výchozí hodnotu VID (tj. hodnotu zapsanou při výrobě v MSR; Model-Specific Register) přečte z procesoru np. poslední verze utility CoreTemp nebo RMClock (pozor - utilita Cpu-Z pak čte hodnotu napětí Vcc z regulátoru napětí přes SMBus).

VID a šetřící režimy procesoru

Pokud jsou zapnuté šetřící režimy EIST (Enhanced Intel SpeedStep) a C1E (což je stav C1 se sníženým VID), pak k výchozímu (Startup) VID ještě přibývají páry VID/FID (pro každý PState; Power State - mobilní procesory jich mají až 5), z nichž nejdůležitější (a snadno zjistitelné) jsou ty označované jako Minimal a Maximal.

Řadič EIST (SpeedStep) při nečinnosti systému sníží jak násobič (zde FID - na 6x, frekvence jádra procesoru poklesne z 2GHz na 1.2GHz), tak i napětí (pomoci VID signálu na 1.187V).

Co je C1E

Režimy C1... až C4 jsou speciální "neoperační" tzv. Halt režimy, ve kterých se procesor, který není zatížený, uvádí do úsporného stavu s velmi nízkou frekvenci a spotřebou (zpět se pak "vrací" pomocí tzv. přerušení), přičemž C1E se od C1 liší v tom, že před přechodem do úsporného režimu C1 dojde ještě k přechodu na nižší VID (podobně jak to činí EIST, který však provádí přepínání VID/FID v normálním operačním stavu).

Závěr

1. Sledujte Vcc-max uvedené na procesoru, indikuje, kdy a kolik "jedete" nad technologickou hranici určenou výrobcem.

2. Při mírném přetaktování procesoru (kdy neměníte na napětí procesoru) můžete technologie EIST a C1E nechat zapnuté (i když se jejich dopad na spotřebu velmi přeceňuje - více šetří neoperační tzv. "Halt states", kdy je procesor přepnut do režimu ve kterém je frekvence procesoru značně redukována), a to pouze tehdy, kdy ve všech tzv. PStates (Power States) je systém zcela stabilní (snadno vyzkoušíte ale pouze PState Maximum - při zatížení a Minimum).

3. Při zásadnějším přetaktování (80% případů) je vhodné technologie EIST, stejně jako C1E nechat vypnuté (Disabled) - v takovém případě do vámi nastavených hodnot nebude žádný proces zasahovat.

Napájecí napětí při přetaktování a výchozí VID

4. Tip pro "ekologické" přetaktování - sledujte (například utilitou Core Temp) jaké je výchozí VID vašeho systému - a změnu napětí přizpůsobte právě tomuto výchozímu napětí (nastavit hned "od stolu" například 1.45V je hloupost).

5. Na druhou stranu extrémní přetaktování vyžaduje zcela jiný, také extrémní přístup (stejně jako np. závodní WRC vozy, kde se také nepočítá s trvanlivosti katalyzátoru na více než 2-3 RZ). Tam už se výchozí VID nezkoumá - tam se rovnou overvoltuje, přičemž se procesor brutálně chladí.

Další články v kategorii

• HWBOT, bašta overclockerů: jak se tam cítit jako doma
• Intel Haswell-E: jak na přetaktování monstra s i7-5960X
• Overclockerská rychlovka s Kingstonem
• OC Noob: amatérské klání v přetaktování i hrátky s dusíkem
• Haswell od Intelu – kompletní návod na přetaktování