Přetaktování procesorů AMD: postup a praktické tipy
Seznam kapitol
Overcloking (neboli přetaktování) je stále aktuálním tématem a proto se mu dnes budeme věnovat i my. A nepůjde o nic menšího než o stále oblíbenější procesory firmy AMD z 64-bitové stáje. Můžete se těšit na ucelený přehled aktuálně dostupných procesorů, použitelných základních desek, pořádných pamětí a v neposlední řadě také na tipy co si zjednodušit a co naopak bude složitější.
I podle prodejů "PC procesorů" v České republice je vidět, že úsilí firmy AMD o zvětšení podílu na tržním koláči přináší své ovoce - na každý nový procesor se vrhají řady zájemců a ceny Athlonů 64 patří mezi nejsledovanější položky na Internetu vůbec. Nedávný "skorokolaps" procesorové dvojky se obrátil v solidní nástup a manažeři konkurenčního Intelu skřípají zuby tak, že to téměř slyšíme i tady, v naši malé středoevropské republice. Na druhou stranu nelze si nevšimnout, že časy kdy se velice výkonné procesory AMD prodávaly "za babku" se stávají pomalu minulostí. Holt každý musí vydělávat (joro: proč ale vždy jen na nás? ;-) a časy obchodu "vysoký výkon za malé peníze" jsou dávno pryč. Ke slovu se tedy znovu více dostává přetaktování - overclocking. A právě tento článek se pokouší shrnout celou problematiku v kostce...
Na co se tedy můžeme dnes těšit?
Začneme nejdříve přehledem dostupných procesorů AMD pro aktuální procesorové patice: Socket 754 a Socket 939 (Socket 940 vypouštíme záměrně pro jeho malé rozšíření, Socket A je zase končící záležitosti). Poté plynule přejdeme k základním deskám, jejich možnostem a nabídce na našem trhu. Samozřejmostí bude i samostatná kapitola o pamětech, chlazení a v závěru se budeme věnovat praktickým zkušenostem s přetaktováním a krátkým testům. Na začátku praktické části najdete důležité informace o základních principech a rozdílech či podobnostech s přetaktováním na jiných platformách. Nesmí chybět základní vysvětlení všech veličin a parametrů, se kterými se při přetaktování těchto procesorů setkáte.
Procesory AMD Athlon 64 - vývoj platformy
Dnes bereme procesory kalifornské firmy AMD (Advanced Micro Devices) jako moderní řešení a samozřejmost, dojít k dnešnímu stavu ale nebylo tak jednoduché - nechybělo mnoho a mohlo se stát, že dnes bychom používali jen procesory Pentium od Intelu a AMD by byla jen malá firma na výrobu Flash pamětí. Klíčem k dnešnímu úspěchu byla platforma nazývaná jako K8 / Hammer, známá spíše pod názvem Athlon 64. Pojďme se letmo vrátit do minulosti a připomenout si jak to ve skutečnosti probíhalo:
Vše okolo 64-bitových procesorů u AMD začalo tím, že AMD 5.10.1999 ohlásila uvedení procesorů další generace (nazvané K8) s instrukční sadou x86-64 (desktopový procesor s podporou 64-bit technologie). Celý rok pak trvalo (do 10.8.2000), než AMD uvedla specifikace tohoto procesoru pro vývojáře softwaru. Po několika dalších měsících pak AMD pokračovala uvedením softwarového simulátoru instrukcí x86-64.
V létě roku 2001 byly vyrobeny první prototypy procesorů s touto architekturou. Jejich frekvence tehdy nebyla vysoká, pouhých 800MHz ale i tak to byl krok k dnešnímu úspěchu. Někdy v polovině října roku 2001 se na veřejnost dostaly bližší informace o těchto procesorech a firma AMD prohlašovala, že první prodejní verze procesorů spatří světlo světa koncem roku 2002 (i když původní datum uvedení byl rok 2001!).
Poznámka: V tomto okamžiku začala firma AMD balancovat nad okrajem pomyslné propasti - pokud by propadly nové procesory s firmou by byl nejspíše konec.
26.2.2002 bylo poprvé možné vidět procesor "Hammer" na veřejné prezentaci, za další dva dny oznámili vývojáři SuSe tvorbu Linuxového jádra pro cpu s touto architekturou. O necelé dva měsíce později pak AMD oznámila obchodní jméno serverového procesoru, které znělo AMD Opteron. Pak následovala firemní čipová sada AMD 8000.
Na Invexu v říjnu 2002 bylo vůbec poprvé možné vidět procesor s touto architekturou u nás. Předváděný AMD Opteron doplňovala alfa verze Microsoft Windows XP 64-bit, samozřejmě se na sestavě nesměly provádět žádné testy, samotný výkon těchto cpu byl stále utajován. Ještě týž měsíc ale AMD opět odložila jeho uvedení na jaro 2003. V listopadu roku 2002 bylo oznámeno obchodní jméno procesorů určených pro desktopy, založených na architektuře x86-64. Vybraný název Athlon 64 víceméně nepřekvapil.
Po uvedení 64-bit verze Unreal Tournamentu 2003 EPICem se na konci ledna roku 2003 veřejnost dočkala prohlášení AMD, které specifikovalo data uvedení jednotlivých procesorů. Tyto data už byla definitivní.
- 22. dubna 2003 - uvedení procesorů Opteron (první pracovaly na frekvenci 1,4 a 1,8 GHz)
- 23. září 2003 - uvedení procesorů AMD Athlon 64 (2 GHz) a Athlon 64 FX 51 (2,2 GHz)
Slavnostního uvedení procesorů Athlonů 64 u nás jsme se mohli účastnit i my, spolu s kolegy ze světa hardware, živě, jiných periodik a internetových magazínů. Když si uvědomíte časové rozpětí prvotního prohlášení, kdy mají být procesory uvedeny (konec roku 2001) a skutečné uvedení (rok 2003) je jasné, že se cesta k nové platformě byla opravdu trnitá. Naštěstí tehdy také Intel zaváhal (tím, že stále sázel na zvyšování frekvence Pentia 4, což vedlo k vysoké spotřebě a nárokům na chlazení) od hvězda Athlonu 64 mohla začít stoupat...
Status-quo
Zanedlouho to budou dva roky, co byl uveden AMD Athlon 64 s frekvencí 2GHz (model 3200+ a tehdy ještě Socket 754) a AMD Athlon FX 51 na frekvenci 2,2 GHz (v Socketu 940). Postupným uváděním nových a nových procesorů jsme se dostali na frekvence, kdy nejrychlejší Athlon 64 4000+ dnes tiká na frekvenci 2,4 GHZ, model Athlon 64 FX se dostal k číslu 57 a jeho frekvence dosahuje hodnoty 2,8 GHz. Během tohoto období došlo i na několik změn a novinek, ke kterým se dostaneme později.
Při výběru procesoru a platformy pro AMD Athlony 64 si musíte dát trochu pozor: dnes se dá na trhu narazit na tři platformy pro tyto procesory. Prakticky je nutné se vždy koukat na použité patice (nazývané socket) které mohou být: buď Socket 754, Socket 939 nebo Socket 940.
S posledně jmenovaným Socketem 940 se setkáte minimálně. Byl určen pro serverová řešení, u kterých zůstal i dodnes. Na začátku kariéry procesorů AMD 64 byl základem, pro který AMD vyráběla tehdy své nejvýkonnější procesory Athlon-FX. Jeho hlavní nevýhodou byla nutnost použití tzv. Registered pamětí, které byly a stále jsou šíleně drahé.
Velký zmatek
Při výběru procesoru pro obě platformy, které dnes budeme probírat (Socket 754 a 939) je také důležité si dát pozor na to jaký procesor skutečně kupujeme. Důležitým parametrem mimo frekvence a Socketu je velikost L2 Cache a případně skutečné kódové jméno jádra procesoru. L2 cache je především důležitá u procesorů Sempron pro Socket 754, kdy si můžete omylem koupit cpu se 128KB L2 cache, která je rozhodně nedostačující. Proto si pečlivě ověřte, co opravdu kupujete! Data, která uvádějí naši prodejci mnohdy nesouhlasí. Vodítkem by mohlo být právě použité jádro, ale ani to kolikrát nesedí. V jednotlivých kapitolách budou jednotlivá jádra vypsána se všemi parametry, modře budu označovat spíše nevhodnou koupi.
Pozn: "Jelikož se u nás zažilo označování procesorů podle jádra, budu je takto označovat i já."
Jak poznat jaký procesor mám?
Kompletní informaci o procesoru získáte z jeho označení. U procesorů AMD Athlon a AMD Sempron, které se začaly s uvedením 64-bitových procesorů dodávat s heatspreaderem najdeme všechny informace právě z něj.
nejdůležitějšími údaji na těle heatspreaderu jsou červeně zvýrazněný kód. Z něj je možné vyčíst, jakou sérii procesoru máme (ADA), jeho rating (3000+) a poslední dvě písmena, v tomto případě BI označují revizi, ze které zjistíme jaké jádro jsme si koupili a pro jaký Socket je určeno.
Přehled těch nejzásadnějších revizí
V tabulce nahoře je přehled zásadních revizí, se kterými se můžeme setkat. Procesory Athlon FX a X2 jsem vynechal záměrně. Přeneseme se tedy plynně na přehled dostupných procesorů.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
