Jak se žhaví "920" přetaktování Phenomu II a Core i7 | Kapitola 3
Seznam kapitol
AMD se s Phenomy II X4 podařil návrat do první ligy přetaktování, kde dosud vládl Intel s procesory Core 2. My se dnes podíváme na přetaktování dvou procesorů s podobným názvem. První je levnější model Phenomu II X4, a druhý jeho jmenovec Core i7 920. Procesory jsou různě drahé i výkonné, přímo srovnávat je tedy nebudeme. Budeme je taktovat s použitím vzduchového chlazení, a podíváme se na možnosti obou levnějších zástupců své platformy.
Hned na úvod musím říci, že jsem z nových Phenomů II X4 celkem nadšen. Opravdu skvělé taktování a nízké teploty, dělají z těchto procesorů kvalitní upgrade jakéhokoliv počítače. Ano, majitelé Core 2 nemají k upgradu důvod, ovšem uživatelé s dosluhujícími Athlony 64 mají konečně kvalitní náhradu a možnost navýšení výkonu svého stroje. S novými Phenomy II už nemusíme o každý MHz bojovat a můžeme si dovolit i drzé frajeřinky, jako nastavit ihned frekvenci 3,6 Ghz a podobně. Než se podíváme na možnosti mého čipu, projděme si několik zásad přetaktování Phenomů:
Nejlépe si vše ukážeme pomocí obrázku z naší testovací desky. První položka CPU Ratio skrývá změnu násobiče, což se nás u modelu Phenom II X4 920 netýká. Zde musíme postupovat jinak. My budeme k přetaktování potřebovat zvyšovat základní frekvenci - zde nesprávně nazvaná FSB Frequency. Základní hodnota je u Phenomů, 200 MHz jak ukazuje obrázek.
Další položka DRAM Frequency Control, kde měníme násobič pamětí. Proti systémům s Athlony 64, je zde podstatná změna - frekvence pamětí se již neodvozuje z taktu procesoru ale ze základní frekvence. Tedy paměti pracující na frekvenci 800 MHz, odvozují svůj takt násobením základní frekvence 200 MHz x 4. V systému s Phenomy a paticí AM2+ máme několik základních děliček: 1:1 = DDR2-400, 3:4 = DDR2-533, 3:5 = DDR2-667, 1:2 = DDR2-800, 3:8 = DDR2-1066. U procesorů a patice AM3 ještě přibyly další poměry, to ale dnes ponechme stranou. Protože je frekvence pamětí odvozená od základního taktu, jeho zvyšováním také navyšujeme rychlost pamětí. Moderní desky vám po zadání děličky zobrazí aktuální frekvenci pamětí, tedy ji udržujte pod rozumnou mezí. Paměti DDR2 vám na frekvenci 1333 MHz a více pracovat nebudou.
Důležitá je položka CPU/NB Frequency, ta určuje pracovní frekvenci severního můstku. Standardně je nastavena hodnota 9, pokud tedy zvýšíte o 50 MHz základní frekvenci, navýší se takt severního můstku o 450 MHz. Pokud zjistíte po přetaktování nějakou nestabilitu, nejprve zkuste snížit násobič frekvence severního můstku. Já musím říci, že jsem to při taktování Phenomu II X4 ale nepotřeboval - severní můstek snesl vysoké frekvence bez potíží. Takty do 2500 MHz snese můstek určitě.
Poslední důležitou položkou je HT Link Configuration, jež udává frekvenci HTT (HyperTransport) sběrnice. Zde mají nové Phenomy II X4 velké rezervy a není nutné této položce věnovat vůbec pozornost. Pokud byste ale přeci jen navýšili základní frekvenci nad 300 MHz, snižte násobič z 9 na nějaký nižší. Snažte se udržet výslednou frekvenci maximálně kolem 2300 MHz (4600 MHz). U mě byl počítač nad tuto frekvenci nestabilní a zamrzal.
Další volby už jsou na vás, nastavte si časování pamětí dle libosti, aby ale byly moduly schopné s vyšší frekvencí stabilně pracovat. U nových Phenomů II X4 se udála nějaká změna v paměťovém řadiči, a jiný než Unganged režim stejně nejde nastavit. Tedy ponechte tuto volbu na Auto nebo ručně dejte Unganged.
Nyní nezbývá než začít taktovat zvyšováním základní frekvence. Nezapomeňte monitorovat i frekvence všech komponent (NB, HT) ale hlavně pamětí. Snižte si dělící poměr na nejnižší možný. Později můžete vždy paměti nechat pracovat na vyšším taktu, nyní by nám jejich případná nestabilita vadila v hledání možné chyby v přetaktování. Nezapomeňte také zvyšovat napětí součástí systému, většinou bude stačit jen o málo vyšší hodnota, pouze u procesoru bude nutné více přitopit.
Výsledek
Já jsem skočil ihned ze základní frekvence 200 MHz na 250 MHz. Nechal jsem všechny násobiče na původních hodnotách. Jako maximální napětí procesoru jsem zvolil 1,475 V v BIOSu, výše jsem nechtěl jít z bezpečnostních důvodů. Frekvence severního můstku a HT sběrnice byla 2250 MHz proti původnímu taktu 1800 MHz. Paměti jsem měl na nejnižší možné děličce 1:2, tedy v základu na 800 MHz. Po tomto úvodním přetaktování základní frekvence pracovaly na 1000 MHz. Vše jsem otestoval hodinu Prime95 a OCCT. Vše proběhlo v pořádku a byl tedy čas na další krok výše. Nebudu vás napínat, výsledek vidíte na obrázku (pro detaily klikněte). Nakonec jsem dosáhl stabilní frekvence 3780 MHz se základní frekvencí 270 MHz. Paměti pracují na 1080 MHz a severní můstek s HTT sběrnicí na 2430 MHz (4860 MHz). Na nastavení napětí se podívejme dále.
Na frekvenci procesoru 3780 MHz jsem potřeboval hodnoty napětí z obrázku. Fotografie je autentická, přímo z tohoto konkrétního taktování. Takto přetaktovaný systém jsem otestoval dvěma hodinami Prime95 a hodinou OCCT. Teplota vyšplhala přes 65 stupňů, ale chladič bez potíží procesor uchladil. Jeho otáčky jsem nechal regulovat deskou. Phenom II X4 920 se mi podařilo stabilně přetaktovat o 35 procent. Zkoušel jsem jít samozřejmě i výše, ke stoprocentní stabilitě v Prime95 bylo ale nutné razantně navýšit napětí, a to jsem již nebyl schopen vzduchovým chladičem uchladit. S vodním chlazením a napětím 1,525 V bych se na stabilních 3,9 GHz dostal zcela jistě.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
