Projekt V-3: Custom case s vodním chlazením | Kapitola 8
Seznam kapitol
Vytvoření kompletní custom case pro desky mATX v českých podmínkách. Počítač bez kompromisů, složený ze špičkových komponent, určený na hraní her a občasný rendering. Originální malá počítačová skříň postavená od nuly a v ní komponenty s velkým výkonem. K tomu ultimátní vodní chlazení.
Plech i s deskou jsem vyjmul ze skříně, abych měl ke všemu dobrý přístup. Jak jsem psal v předchozí kapitole, nedokážu si představit, že bych okruh dával dohromady uvnitř skříně. Po dotažení a konečné instalaci bloků a fitinek se dal do trubek. Nebylo jich moc, protože je to celkem malý okruh, ale i přesto mi některé z nich daly hodně zabrat.
Zde je ta trubka, která dělala problémy. Myslím tu z CPU bloku do bloku na desce. Je hodně krátká, takže nešla normálně nasadit do fitinek. Vždy chybělo tak málo, ale ať jsem zkoušel cokoliv, tak to nešlo nijak. Musel jsem tedy sundat CPU blok, nasadit trubku a vrátit zpět.
Toto propojení RAM bloku a průchodky je vlastně "vstup" do okruhu, tudy přiteče kapalina do okruhu nad vodní deskou. Musí to být takhle, protože každý CPU blok má jasně dané, který otvor je vstup a který výstup.
Provizorně jsem grafiku umístil k desce, abych si zkontroloval jestli obě spojení z grafiky budou v pořádku a zdálo se, že budou. Jenže uvnitř skříně tomu bylo jinak.
Než jsem ale všechno mohl smontovat a dokončit, musel jsem ještě protahat 24pinový kabel od zdroje k desce. To znamenalo vycvakat všech 23 kabelů z konektoru, protáhnout plechem, zacvakat zpět a připojit do desky.
Poté jsem narazil na problém – jak jsem pozoroval grafiku ve skříni a její napojení do okruhu, tak trubka z CPU bloku do bloku grafiky byla křivá. Ne moc, ale přesto křivá. Ale vzhledem k tomu že všechny ostatní trubky jsou „rovně“, tak to bylo jak pěst na oko. Musel jsem tedy okruh trochu předělat a propojit jinak. Upravil jsem jen tu dlouhou trubku tak, že nešla do bloku desky, ale do bloku procesoru. Grafická karta je pak napojená do bloku desky a druhou stranou do bloku pamětí.
Spojení komponent vodního chlazení v zadní části skříně jsem řešil pomocí hadic o rozměru 13/10 a příslušných fitinek. Nedokážu si asi nijak představit, že i tyto spoje bych realizoval pomocí trubek, v některých místech by to bylo asi určitě nemožné.
Expanzní nádoba se montovala až jako poslední, zároveň s předním plechem, protože zepředu musel být přístup pro zašoupnutí grafické karty s držákem dovnitř skříně.
Montáž grafické karty jsem nijak nefotil, protože se tam jen nasunula a přimontovala pomocí pár šroubků do předního a zadního dílu skříně.
Zde už samotné zavodnění, velkou část videa zabralo napouštění expanzní nádoby, v druhé části videa už je samotné zavodnění trubek a bloků.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
