Pimp my Computer - stylizace počítače na míru | Kapitola 3
Seznam kapitol
Je to možná až neuvěřitelné, ale už jsou to 2 roky, co PCTuning uvedl soutěž Pimp my Computer o stylizaci počítače na přání majitele. Ta se stala velice úspěšnou, což naznačuje počet přihlášek, jež do každého kola přibudou. Dnešní článek by měl nabídnout jednoduchou rekapitulaci toho, co se za ty dva roky událo a ještě něco navíc.
Poté následoval takový drobný přerod celé soutěže, s čímž byl propojen další počítač, jenž byl sice označen SilentX, ale jak postupem času zjišťuji, do podvědomí čtenářů se zapsal spíše pod názvem „ošklivé káčátko“. Takovou přezdívku mu poprvé dal pravděpodobně dřívější šéfredaktor. Právě toto kolo bylo zásadní i pro moji osobu, jelikož k této sestavě jsem byl přizván, abych provedl modifikaci vylosované case.
Nutno poznamenat, že se jednalo spíše o zastarávající sestavu, která potřebovala drobné vylepšení, především ohledně pamětí. Další investice do HW již však provedeny nebyly, až na napájecí zdroj, kde byl značný posun dopředu. Původně byl totiž osazen jakýsi noname o výkonu 300W a nahradil ho kvalitní Chieftec 500W. O zbytek se pak už postarala úprava skříně a výměna chladičů, protože samozřejmě originální chladiče, které byly na všech komponentech instalovány, dělaly obrovský rachot.
Nejvíce času však zabrala úprava vylosované skříně. Požadavek totiž byl, abych se pokusil maximálně využít stávající „železo“. Podle registračních fotografií jsem měl z dané case poměrně strach, protože neznám nic horšího, než dávat do kupy „papírovou“ case. A tato na první pohled tak opravdu vypadala. Naštěstí po vybalení s krabice bylo zjištění opačné. Jednalo se totiž ještě o starší, poměrně kvalitní case, kde ocelové šasi bylo vytvořené ze silnějšího plechu. Proto nebylo žádných zábran, proč se nepustit do práce.
K této skříni musím také poznamenat, že inspiraci jsem nemusel hledat dlouho a první nápady se mi v hlavě rodily poměrně rychle. Co se barevné kombinace týká, tak tu jsem měl dokonce vymyšlenou asi jako první, jelikož právě šedou metalízu v kombinaci s bílým nasvícením jsem chtěl zkusit už nějaký ten pátek. Odstín je odkoukaný z Eleanor (tedy vozu Mustang Shelby GT500 z filmu Gone in 60 Second).
Provedené úpravy bych však měl popsat postupně. Základem je tedy ocelová šasi, která byla v originále upravena zinkováním. Tento povrch by se k budoucí barvě příliš nehodil, proto jsem volil předělávku do černé barvy. Právě u šasi však bývá největší problém, jelikož některé její části jsou vystaveny nadměrnému kontaktu s krycími plechy nebo komponentami a mohlo by dojít k poškrábání, apod. Proto jsem jako alternativu lakování zvolil černou matnou folii, která je podstatně odolnější. Ta však nebyla použita na kompletně celou šasi, ale pouze na viditelné a kontaktní plochy. O zakrytí zbytku konstrukce se postaral odhlučňovací materiál od firmy SilentMaxx, konkrétně nejhustší provedení KF-25.
Celkový vzhled exteriéru však změnil především čelní panel. Ten byl původně celoplastový a výrazně vypouklý. Jeho vnitřní část jsem tedy sundal, což bylo jednoduše proveditelné díky výrobci, jež panel vytvořil z několika do sebe jen zacvaknutých částí. Zbytky plastů v této části, které i přesto překážely vylepšení nasávání vzduchu do skříně, bylo nutné odřezat. Někde zase dotvarovat za pomoci kitu. Vytvořený otvor, který se táhl po celé ploše čelního panelu, jsem následně překryl perforovaným plechem, který jsem zmiňoval v jednom z posledních článků o casemoddingu. Ten podle mého názoru celý design zatraktivnil a především dovolil nově instalovanému přednímu 120mm ventilátoru ofukovat pořádně počítačové komponenty. Okraje perforovaného plechu jsem zahladil tmelem, aby čelo působilo celistvě.
Použití perforovaného materiálu však nekončí pouze u čela case, tento pás byl totiž protažen ještě na horní krycí plech case, samozřejmě pouze kousek. Tento prostor nyní slouží jako ovládací panel, kde najdeme tlačítka power a reset a systémové diody. Veškeré ovládací prvky jsou navíc nastříkány do stejné barvy jako case, takže nijak neruší celkový pohled. Diody jsem na místo původních zelených volil bílé, aby korespondovaly s dalším osvětlením.
Na čelním panelu pak najdeme ještě regulátor otáček, který je opět zakomponován do perforovaného materiálu a vystupují pouze hlavice potenciometrů v černé barvě a okolní kroužek s diodou, která byla také volena do bílé. Na čelním panelu se dále nachází ještě DVD-RW mechanika, která je však vyvedena ve stealth-modu, takže šuplík je překryt opět perforovaným plechem, aby čelo mechaniky nenarušilo jednoduchost celé modifikace. Pod case je pak ještě dotvořen menší doplňkový panel, kde se nacházejí dva USB porty a přepínač pro vnitřní osvětlení.
Před nalakováním však bylo potřeba ještě vyřešit bočnici. Díky úpravě interiéru jsem byl rozhodnut pro vyříznutí okna, nebyl jsem si však jistý tvarem a nakonec jsem proto volil spíše standardní řešení v podobě velkého obdélníku se zakulacenými rohy. O zakrytí se pak postaralo kouřové plexisklo z vnější strany ozdobené hlavičkami imbusových šroubů. Aby se však nejednalo pouze o nudně vypadající obdélník, ve spodní části okna jsem vyřízl nápis SilentX a překryl ho vrstvou perforovaného plechu a plastu, který znázorňuje zvukovou vlnu.
Poté již mohlo následovat pouze přelakování celku, o barvě jsem již mluvil, takže není třeba dále rozebírat. Po zaschnutí barvy jsem celou case sestavil. Připevnil k šasi i nové nožičky vytvořené z MDF desky a mohlo dojít k instalaci hardware. Vylepšením však prošlo i chlazení. Na CPU se usadil velký vějířový PromeCooler, na grafické kartě obdoba od značky Zalman. Pevný disk jsem přesunul z kovového koše do hliníkového odhlučňovacího boxu na podlahu interiéru, kde má dostatečný přísun vzduchu od předního ventilátoru AeroCool (bíle podsvícený).
Ke zbytku snad není třeba již nic dodávat a výsledek i průběh úprav vidíte na okolních fotografiích. Celá case je nasvícena bílými LED diodami a CCFL trubicemi a konečně jsem také mohl zrealizovat case vyvedenou v této šedé metalíze, která pro mě byla výzvou. Do téhle barvy jsem prostě zamilovaný. Pevně věřím, že i dnešního pohledu a s odstupem času se proměna tohoto „ošklivého káčátka“ líbí.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
