Apollo 11: Plastový LEM, skutečný Apollo Guidance Computer!
i Zdroj: PCTuning.cz
Historie Článek Apollo 11: Plastový LEM, skutečný Apollo Guidance Computer!

Apollo 11: Plastový LEM, skutečný Apollo Guidance Computer!

Michal Rybka

Michal Rybka

24. 4. 2021 03:00 13

Seznam kapitol

1. Robustní počítač 2. Fascinující hardware 3. Obsah balení 4. Kus Měsíce do police 5. Jdeme na modul 6. Polepujeme
7. Čtyři nohy 8. Orel přistál! 9. Návratový modul 10. Uvnitř kabiny 11. Úžasné Apollo

To, že jsme se od roku 1903, kdy se bratři Wrightové odlepili od země poprvé motorovým letem, dostali za šestašedesát let na Měsíc, je technologický zázrak. Ještě možná větší zázrak je, že jsme se za dvacet pět let od reléových počítačů dostali ke kompaktní mašině s realtimovým OS, která bezpečně fungovala za všech podmínek!

Reklama

Tu scénu si určitě pamatujete: Přistávací modul LEM mise Apollo 11 se blíží k povrchu Měsíce, když tu počítač přichází s alarmem 1202. Co to je? Chyba? Ne, přetížení počítače, pokračujeme! Ta scéna byla zobrazena mnohokrát, naposledy ve filmu First Man (2018).

O tom, co se stalo, se dozvíte spoustu teorií – počítačová chyba, špatný návrh – a tak dále. Ve skutečnosti počítač fungoval perfektně, alarm 1202 přišel kvůli chybě v zapojení orbitálního přibližovacího radaru, který systém neplánovaně zatěžoval – a Armstrongovu vrtání se v počítači, které stroj zaměstnalo nad kritickou mez.

Ten systém byl ale navržený, aby fungoval i v takové situaci. Ve skutečnosti se AGC, Apollo Guidance Computer, dokázal bezpečně zotavit a všechno zvládl – a nejen to, byl navržený na mnohem horší věci, které se mohly stát. Byl navržený tak, aby ustál i nepředvídané chyby a selhání! Pokud se nechcete zdržovat čtením anebo vás nezajímá samotný model LEMa od Lega, ke kterému se dostanu později, podívejte se na toto excelentní video, kde vám Robert Wills v detailu popíše, jak to celé funguje. Vážně – udělejte si popcorn a užijte si excelentní přednášku od znalého technika a skvělého vypravěče v jedné osobě!

Robert Wills pracuje pro Cisco – a dělá pro ně mission-critical software pro velké routery, které se prostě nesmí složit. A proto ho zaujal AGC – a jeho software, který se také nesměl zhroutit. A on se také nezhroutil, přestože nám filmové dramatizace ukazují něco jiného: Armstrong nemusel ani převzít kontrolu nad LEMem, ani se počítačový řídící systém nezhroutil. Dokonce ani jeho funkce nebyla ohrožena!

Během přistávání došlo celkem k pěti alarmům – tři alarmy 1202 a dva alarmy 1201. Všechny indikovaly přetížení systému, který byl způsoben dvěma faktory: Trvale připojeným randez-vous radarem, určeným až pro opětovné spojení návratového modulu LEMu s velitelským modulem na orbitě. Tento radar byl trvale aktivní a přes svůj port zásoboval během přistávání AGC informací, „že nic nevidí“ (a aktivoval řídící proces, který řešil, že nic nevidí) – a potom Armstrongem, který měl jako pilot tendenci vidět neustále polohové údaje, zvláště během brzdícího manévru, kdy neviděl z okna nic a musel se spolehnout na instrumentaci.

Bohužel updatování informací o poloze LEMu vyžadovalo další spuštěný proces, který zobrazoval údaje na ovládacím panelu DSKY (DiSplay and KeYboard). To by, samo o sobě, nebyl problém. Radar, který vyrušoval tím, „že nic nevidí“ by taky sám o sobě neznamenal problém, ale kombo obojího vyvolalo opakovaná přetížení jádra a tedy chyby 1201 a 1202. Systém se uměl obnovit a Armstrong po chvíli zjistil, že jeho snaha dostat z počítače údaje tak nějak souvisí s chybami – a přestal do toho rýt. A bylo po problému.

Všechno bylo v podstatě v pohodě, celý systém byl překvapivě vychytaný – a to přesto, že měl naprosto novou a unikátní architekturu, která měla enormní počet vstupů a výstupů, řadu přerušení a taky hardwarové mechanismy nahrazující chybějící instrukce (například speciální paměťová místa, která prováděla sama rotace, takže se zapsalo, ona zvláštní paměť provedla sama rotaci doprava anebo doleva a pak to stačilo přečíst).

Celý design AGC byl naprosto unikátní a revoluční. Měl zvláštní instrukční sadu, zvláštní architekturu a například dovoloval signovat nulu (znal tedy jak plus nulu, tak mínus nulu, z čehož by matematika asi kleplo). Ten systém je dost nepodobný moderním počítačům – hlavně proto, že byl určený k souběžnému vykonávání mnoha akcí ve výpočetními prostředky limitované situaci. Pokud vás zajímá detailně instrukční set a hardwarová konstrukce AGC, spoustu informací najdete zde.

Předchozí
Další
Reklama
Reklama

Související články

Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.

Reklama
Reklama