Hlavní stránka Multimédia Hry a zábava Nenápadné kouzlo hardwarového DRM a příliš drahý spotřebák
Nenápadné kouzlo hardwarového DRM a příliš drahý spotřebák
autor: Michal Rybka , publikováno 9.8.2020
Nenápadné kouzlo hardwarového DRM a příliš drahý spotřebák

Řada věcí, na které se díváme, je udělaná tak, aby vlastně fungovala jako DRM a bránila nám nakládat se zakoupenými produkty podle své vůle. A netýká se jen „po antihmotě a Bose-Einsteinově kondenzátu té třetí nejdražší látky ve vesmíru“ – tedy náplni pro inkoustové tiskárny. Ten sajrajt je všude!


DRM, čili Digital Rights Management, má technickými prostředky zabránit, abyste použili jiné komponenty či náplně než ty, které podle výrobce použít smíte. Teoreticky to chrání duševní vlastnictví a patenty, v praxi to udržuje monopolní kontrolu nad komponentami. Chcete používat levný inkoust? I kdepak, v inkoustové patroně je čip, jehož smyslem je pouze to, abyste mohli používat jen ty od výrobce.

Zpočátku šlo o to zabránit levným výrobcům náhradních náplní. Pak se to vylepšilo o ochranu proti znovunaplnění patron, takže čip eviduje, jak patronu vlastně používáte. V roce 2016 to dovedl Hewlett-Packard k dokonalosti tím, že provedl operaci, která je známá jako „DRM bomba“: Softwarový update provedl kontrolu inkoustových cartridgí a u všech, které nebyly jeho vlastní, místo tisku informoval uživatele, že nastal „cartridge problem“. V podstatě došlo k tomu, že se zpětně provedla kontrola originality kazet a kdo si nakoupil alternativní, ten měl problém. O rok později pak zopakovali stejný kousek s další sérií tiskáren. A pak si instalujte updaty!

aPoměrně překvapivým zjištěním pro mě bylo to, že i sloty a sockety představují určitou formu DRM: Dovolují kontrolovat, kdo má přístup k platformě a kdo ne. Pamatujete ještě doby, kdy jste do stejné desky mohli dát procesor od Intelu i od AMD? Já už jsem to prakticky nepamatuji, ale skutečně tu ty časy byly: AMD vyrábělo stoprocentně kompatibilní procesory, protože IBM vyžadovalo, aby pro jejich PC měla dva nezávislé, plně kompatibilní zdroje čipů.

Potom se ale Intel a AMD rozhádali – a ve chvíli, kdy Intel přestal sdílet s AMD technologie a místo toho se firmy začaly navzájem soudit, zkomplikoval jim přístup nejen k procesorovým designům, ale také k jejich socketům. Zatímco AMD zůstalo u Socket 7 (a později ho vylepšilo), Intel přešel na Slot 1, k čemuž už AMD práva nemělo – a tak si muselo pro další generace procesorů vytvářet vlastní sloty a sockety.

A těch věru je – a nejlepší je na tom to, že jich je momentálně docela hodně, takže vám jako zákazníkům v podstatě brání v rozumném upgradu. Dřív jste buď vyměnili procesor – a ono to jelo, nebo jste si sehnali konvertor, který vám dovolil osadit procesor například pro Socket 8 do Slotu 1.

Nenápadné kouzlo hardwarového DRM a příliš drahý spotřebák
Adaptér ze slotu 1 na socket 8 – Konstantin Lanzet - Camera: Canon EOS 400D, CC BY-SA 4.0, Link

Dnes je to mnohem větší legrace – a mimo hardwarové nekompatibility nám přibyla i softwarová, protože ne každá deska akceptuje každý procesor. Už se vám stalo, že jste nerozjeli mašinu, protože jste si pro ni pořídili nekompatibilní procesor a řešili jste, jak naflashovat firmware, když nemáte kompatibilní procesor? Je to legrace!



 
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
140 čtenářů navrhlo autorovi prémii: 66.8Kč Prémie tohoto článku jsou již uzavřené, děkujeme za váš zájem.
Tento web používá k poskytování služeb soubory cookie.