Hlavní stránka Multimédia Hry a zábava Rozumná rozhodnutí aneb historie hardwarových omylů
Rozumná rozhodnutí aneb historie hardwarových omylů
autor: Michal Rybka , publikováno 19.10.2019
Rozumná rozhodnutí aneb historie hardwarových omylů

Všichni ta rčení známe: Cesta do pekla je lemována dobrými úmysly a katastrofa je většinou sekvence naprosto rozumných rozhodnutí. Platí to i při vývoji hardwaru, kde se několikrát staly katastrofy, které dnes jen těžko pochopíme.


Historie vývoje hardwaru vypadá logicky a přehledně, pokud si ho čtete tak nějak za sebou. Zcela jinak to začne vypadat, když ho začnete studovat jako časové řezy, opustíte mainstream úspěšných strojů a podíváte se na ty divné. Pro Retro Nation dělám přehledové podcasty, kde se věnuji celým kategoriím starých počítačů – a věřte tomu anebo ne, právě tam si všimnete těch divných věcí, strojů, které se vymykají mainstreamu časově anebo konstrukčně.

A světe zboř se, mnoho z nich tak nějak předběhlo dobu anebo něco opravdu podělalo, případně šlo o zcela nepochopitelné úkroky stranou. A ty se někdy opakují, protože ve své době vypadaly jako logická rozhodnutí. Dokonce jako perfektně smysluplná rozhodnutí – a jenom s odstupem času vypadají nepochopitelně. Podívejme se na některé z nich!

„Prostě zmenšíme to, co už existuje“

Na konci 70. let málem došlo k tomu, že jsme málem měli rovnou domácí šestnáctibity. Skutečně – zatímco v roce 1977 Apple uvedl domácí osmibit Apple II, Texas Instruments o pouhé dva roky později představil Texas Instruments 99/4, skutečný šestnáctibit s procesorem TMS S9900. Ten měl architekturu odvozenou od minipočítače TI 990 – a vyšlo se z představy, že je vlastně logické vzít existující architekturu, zmenšit ji a vrazit ji na křemík. Programátoři přece minipočítač znají, takže vývoj softwaru pro domácí stroj bude jednodušší.

Celkem logická úvaha, že? Problém byl v tom, že si vývojáři neuvědomili, jaký je rozdíl mezi minipočítači a mikropočítači: Minipočítače byly stavěné hlavně s ohledem na modularitu, zatímco u domácích počítačů byla důležitá cena a rychlost. Architektura TI 99/4 byla sice šestnáctibitová, ale komunikace s grafickým čipem byla pomalá a výsledek nebyl příliš výkonný. Počítač byl také dražší než osmibity, které nabízely podobné vlastnosti, ale byly levnější. Texas Instruments nebyl nakonec schopen cenově soutěžit s Commodore a na každém prodaném kusu prodělával sto dolarů, takže to nakonec vzdal.

Podobné rozhodnutí se stalo i v Sovětském svazu, kde vznikl počítač Elektronika BK-0010-01 (1986). Ten měl procesor K1801BM1, který vznikl miniaturizací procesoru minipočítače DEC PDP LSI-11 – a měl podobné problémy: Byl poměrně složitý a přitom poměrně málo výkonný.

Výhodou byla snadná rozšiřitelnost počítače, ale ta byla, oproti nekompatibilitě s jinými domácími počítači, jenom velmi omezená. Zmenšovat stávající minipočítače byla prostě blbost, mnohem rozumnější bylo navrhnout mikropočítače od základů zcela nově.



 
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
110 čtenářů navrhlo autorovi prémii: 50.2Kč Prémie tohoto článku jsou již uzavřené, děkujeme za váš zájem.
Tento web používá k poskytování služeb soubory cookie.