Hlavní stránka Multimédia Hry a zábava Potřebujeme matematiku? A vzdělávání vůbec?
Potřebujeme matematiku? A vzdělávání vůbec?
autor: Michal Rybka , publikováno 21.6.2019
Potřebujeme matematiku? A vzdělávání vůbec?

V poslední době se nám šíří představy, že vzdělávání je přežilé. Lidi se naučí učit a budou umět to, co budou zrovna potřebovat – ve chvíli, kdy to budou potřebovat. Typický příklad je IT, kde školy nedokáží na aktuální požadavky reagovat tak rychle jako „samovýuka internetem“. Tento názor je dost ale idealistický a nadsazený.


Problém je v tom, že existují obory, které formální studium vyžadují, jako je třeba medicína – tu se doma nenaučíte a musíte mít nejen nastudováno, ale musíte se stát i členem odborného seskupení. Tam se placenému studiu nevyhnete.

Jenomže u mnoha jiných oborů je zaměstnavateli totálně šumák, jestli máte, anebo nemáte formální titul. Někdy je úplně zbytečný, a dokonce může mít i negativní dopad (pojem „překvalifikovaný“ jste asi už slyšeli), obecně se ale zaměstnavatel reálně nezajímá o to, co jste studovali, ale o to, co opravdu umíte. A pak je samozřejmě otázka, jestli se chcete zadlužit kvůli něčemu, co vlastně nepotřebujete.

Takový dost typický případ studia, které vlastně nemusíte absolvovat, je studium IT. Je to častý příklad, který uvádějí lidé demonstrující, že „vejška je zbytečnost“ – a v mnoha případech je to pravda. Nutno ale podotknout, že máme lidi, kteří by studium hravě zvládli, ale přijde jim to jako ztráta času – a tak fázi vzdělávání přeskočí a jdou přímo do praxe. Pak tu taky máme „absolventy vysoké školy života“, pro které je to jenom výmluva, protože by to pravděpodobně nezvládli.

Jak už jsem poznamenal, školy rozhodně nejsou stejné – a za ideální situace by měly fungovat jako nadstavba nad samostudiem: Setkáte se s odborníky, můžete s nimi probírat těžké a zajímavé problémy. Opravdu není třeba, aby vám někdo předčítal to, co je v knihách, leč tento model jaksi vychází z toho, že se student opravdu ve volném čase učí a například nepracuje, aby si vydělal na životabytí anebo školné. I v situaci bez školného je to náročné – a to i v situaci, kdy studujete IT a máte šanci dostat se k poměrně výnosným zakázkám: V praxi se to chová totiž tak, jako byste měli dvě práce a často „tu, co vydělává“ předsunuli před „tu, za kterou platíte“. Je to tak, studovat IT znamená pracovat zdarma anebo si to ještě platit.

Potřebujeme matematiku? A vzdělávání vůbec?

autor: Hitesh0141, pixabay

Současné hnutí samovýuky internetem vychází z toho, že školy jsou obvykle zpožděné proti moderním technologiím, takže vlastně v IT platíte za výuku něčeho, co bylo důležité před lety a ani dnes už vlastně možná ne. Udemy anebo Skillshare vychází z toho, co každý ajťák dobře zná: Hledáte řešení problému online, hledáte někoho, kdo zná to, co vy neznáte. Je zbytečné, aby mezi vámi byla instituce, někdy se naučíte z příkladů, někdy k tomu máte testy. Jde o nepoměrně levnější variantu než klasické vzdělávání.

Pokud jste motivovaní a dobří, tak vám to může v některých případech stačit. Má to dokonce svoje výhody: Pokud budete studovat kurzy v angličtině, tak se učíte zároveň řešit problém a také se učíte jazyk. Skutečně to může mít dvojí benefit. Problém je ale v tom, že nemáte jistotu, že se učíte správně, chybí vám vazba s učitelem a nevíte, zda nemíjíte důležité fundamenty. Navíc samovýuka je vhodná jenom pro ty talentované a motivované.



 
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
119 čtenářů navrhlo autorovi prémii: 53.9Kč Prémie tohoto článku jsou již uzavřené, děkujeme za váš zájem.
Tento web používá k poskytování služeb soubory cookie.