Hlavní stránka Multimédia Hry a zábava Mantry aneb kouzelné fráze, které nám berou naše svobody
Mantry aneb kouzelné fráze, které nám berou naše svobody
autor: Michal Rybka , publikováno 6.4.2019
Mantry aneb kouzelné fráze, které nám berou naše svobody

Základním prvkem magie je mantra, neustále opakovaná fráze, která slouží k tomu, aby vedla k požadovanému magickému účinku. Překvapivě to samé se používá i v marketingu a v politickém marketingu. Rádi posloucháme mantry – a neuvědomujeme si, že často vedou ke zcela opačným výsledkům.


Pamatuji si pozdní komunismus, porevoluční euforii, divočinu devadesátých let i konsolidaci po roce 2000. Proto si nemůžu nevšimnout dlouhodobých a setrvalých snah o omezování osobních svobod. Je to prostě fakt, nejsvobodnější období panovalo těsně po převratu – jak v tom dobrém, tak v tom špatném. Měli jste hodně příležitostí, pokud jste je dokázali pochopit, což ovšem většina nedokázala. Nikdo nás totiž za komunismu nepřipravil na to, co to znamená svoboda. Většina si to představovala jako pokračování socialismu ale s lepšími platy a plnými obchoďáky, což nás dnes vede do socialismu 2.0.

Ale nejprve si musíme připomenout základní rozdíl mezi dvěma zásadně odlišnými pohledy na podobu společnosti: Na rozdíl mezi svobodnou a paternalistickou společností. Svobodná společnost je založena na představě, že dospělí lidé jsou svobodní a zodpovědní za svoje činy. Dostávají svoje svobody a za oplátku se očekává, že budou dodržovat pravidla – a ti, kteří je poruší, jsou za to trestáni.

Paternalismus je založen na představě, že dospělí lidé neexistují. Všichni jsou v zásadě děti a jediný, kdo je hlídá a spravuje, je stát a jeho úředníci. Každý je do jisté míry nesvéprávný a tak je na něj třeba hledět. Ten, kdo terorizuje svoje okolí, není zlý, on je nemocný a je třeba se o něho starat. Neschopnost a nezodpovědnost nejsou důvodem k trestu, ale k péči. Pokud nějaký z chovanců poruší pravidla, jsou změněna pravidla pro všechny, protože pokud mohou splést jednoho chovance, můžou splést i dalšího.

Jediný, kdo je v paternalismu opravdu nebezpečný, je ten, který žádá svobodu, protože napadá samotný paternalistický systém. Tak trochu to připomíná tezi z Kubrickovy verze Mechanického pomeranče (1971), ve které se praví, že zločinci budou léčeni, protože vězení jsou potřeba pro nepřátele státu. Klasický zločin je totiž důkazem, že chovanci potřebují více dozoru, více kontroly.

Mechanický pomeranč byl v letech 1973–2000 ve Velké Británii zakázán, čímž tak nějak ironicky poukázal na to, že se Británie v té době začala měnit na superpaternalistický stát, kterým je dnes. Když Jeremy Clarkson před lety v Top Gearu žertoval, že „Amerika je něco jako vězení, ale s lepším jídlem“, krutě se mýlil: Již v té době se ta země měnila na varovný příklad toho, co se stane, když se paternalismus urve ze řetězu a rozhodne se mluvit lidem úplně do všeho, počínaje tím, zda se smějí bránit, jaký obsah smí sledovat a jak má vypadat jejich sex.

Základní představa paternalismu, totiž že více zákazů a regulací nás dovede do ráje, nám ale přetéká i do zbytku světa. Svoboda se snižuje, zvyšuje se počet regulací a přitom se objevují zvláštnosti, jako „no criming“, tedy praxe, kdy je zločin nahlášen, ale policie ho neřeší a neeviduje, takže se neobjevuje ve statistikách. Wikipedie odkazuje na zdroje, které uvádějí, že v Británii se takto neřeší zhruba pětina nahlášených zločinů a až 37 % nahlášených znásilnění. To se pak oficiálním statistikám věří špatně, ale líp se tvrdí, že restrikce fungují.

Svobody jsou postupně ořezávány ve prospěch regulací, krok za krokem, což vám potvrdí nejbližší hospodský anebo majitel restaurace. Zkuste se jich zeptat, co vše musí dělat a zamyslete se nad tím, zda to dává smysl. Jednotlivá nařízení přicházejí postupně, krok za krokem, ořezávají svobody pěkně od okraje, jak se to dělá s rotující šiškou masa u döner kebabu. Pokaždé se najde dobrý důvod – a ten se prezentuje s vhodnou mantrou, abyste to pochopili, aby vám došlo, že se to dělá pro vás.

Podívejme se na některé mantry z praktické magie, které jsou nám servírovány:



 
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
189 čtenářů navrhlo autorovi prémii: 90.5Kč Prémie tohoto článku jsou již uzavřené, děkujeme za váš zájem.
Tento web používá k poskytování služeb soubory cookie.