Hlavní stránka Multimédia Hry a zábava Pimax, Magic Leap: Proč ještě nelámat nad VR hůl?
Pimax, Magic Leap: Proč ještě nelámat nad VR hůl?
autor: Michal Rybka , publikováno 16.3.2019
Pimax, Magic Leap: Proč ještě nelámat nad VR hůl?

Nedávno jsem si posteskl nad stavem VR: Ta technologie mi nepřišla mi mrtvá, ale pozvolna padající do kómatu. Ozval se mi ale Jan Horský z Infinite Production a napsal mi: „Nech mě, ať změním tvůj názor!“ A skutečně, nechal mě celé odpoledne zkoušet VR brýle a aplikace nové generace.


Druhé brýle, které jsem si mohl vyzkoušet, jsou AR systém Magic Leap One Creators Edition. Je to zcela jiné zvíře než Pimax 5K a nabízí zážitky poněkud jiného druhu. Když jsem si zkoušel Hololens od Microsoftu, byl jsem poněkud konsternovaný cenou – Microsoft míří hlavně na profesionální uživatele. Magic Leap řeší spoustu problémů tak, že oddělil samotný headset a základní jednotku. Díky tomu jsou brýle poměrně lehké a pohodlné, obsahují průhledné displeje a kamery, se kterými si Magic Leap skenuje okolí a vytváří si mapu geometrie prostory kde je. V jednom režimu to zobrazuje, je to zajímavé, funguje to dobře na světlých površích, na koberci a tmavých površích to funguje hůř, tam často systém vynechá, protože není schopen změřit hloubku.

Vlastní jednotka je takový „puk s úchytem“, který si strčíte třeba do zadní kapsy anebo na opasek. Jednotka obsahuje veškerý hardware, totiž Nvidia Parker SOC se dvěma 64bitovými jádry Denver 2.0 a se čtyřmi 64bitovými jádry Cortex A57, dále 256 CUDA jader a 8GB RAM. Celková kapacita úložiště je 128 GB, pro aplikace dostupná je 95 GB. Obsahuje také baterii přibližně pro tři hodiny chodu, což je přijatelné.

Systém je úplně samostatný, chodíte s ním volně, aplikace ovládáte gesty rukou anebo ovladačem. Vyzkoušel jsem více dem, zážitkových a poněkud psychedelických, hodně zvláštní bylo demo s fialovými neexistujícími rybičkami. Zobrazení Magic Leapu táhne obraz trochu do fialova, poněkud mi to připomnělo starší horor From Beyond (1986), ve kterém se po zapnutí rezonátoru začínají zjevovat nafialovělé přízraky.

Naštěstí vše, co jsem zkoušel, nebyla podobná psychedelie, ale našly se tam i pekelně zábavné Angry Birds. Hra je plně trojrozměrná v tom smyslu, že se umístí na zvolenou plochu – a vy kolem prasečího domku nejen můžete chodit, vy kolem něj chodit musíte, abyste našli ideální úhel pro odpal ptáků. Ti se chovají jako u předchozích verzí, zde si musíte uvědomit hlavně rozdíly mezi materiály (bílé je kamenné!) a taky to, že z různých stran vidíte různé věci. Můžete si dřepat, vstávat, hledat ideální úhel – je to skutečně plně 3D hra, ve které poprvé můžete umisťovat i prak přesně tam, kde chcete. Je to diametrálně odlišný zážitek od předchozích verzí – jak kvůli 3D fyzice, tak i díky tomu, že se opravdu ocitáte v ptačím světě. Masivní destrukce prasečích domečků pomocí TNT je úžasná!

Objekty jsou stále trochu průhledné, ale Angry Birds jsou plně zábavné, hratelné a ukazují, jaký typ interakcí nabízí AR lidem. To, co lidem nenabízí, je bohužel cena – vývojová verze AR brýlí vás přijde na nemalých 2295 USD. A to je tak zhruba o řád více, než by běžný zákazník snesl. AR technologie mají slabší pozici než VR v tom smyslu, že dnes nabízí za více peněz méně imerzivní zážitek.



 
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
36 čtenářů navrhlo autorovi prémii: 17.2Kč Prémie tohoto článku jsou již uzavřené, děkujeme za váš zájem.
Tento web používá k poskytování služeb soubory cookie.