Fake news o fake news
autor: Michal Rybka , publikováno 7.4.2018
Fake news o fake news

Fake news jsou zajímavý fenomén – už je proto, že samotný pojem „fake news“ představuje fake news. Snaží se evokovat dojem, že se díváte na něco nového a hrozivého, ačkoliv jde o běžnou propagandu, kterou najdeme v carském Rusku, v předrevoluční Francii, ve starém Egyptě – a dost možná už na samotných počátcích lidské společnosti.


Neověřování si zdrojů

Pokud se něčím vyznačuje moderní doba, pak je to rychlost sdílení informace. To, spolu s efektem tiché pošty čili zkreslováním informace při jejím převyprávění, vede k šíření nesmyslů. Zkreslení při převyprávění události je přitom mnohem horší než prosté sdílení, protože při sdílení se obsah původní zprávy nemění. Pokud někdo zprávu převypráví, mění její obsah, což ve výsledku vede k tomu, že může vzniknout zpráva zcela nová, která se jen v hrubých rysech podobá té původní. Stará historka se tak může vrátit v nové podobě, která navozuje dojem, že jde o zcela novou událost.

Samozřejmě, všechno souvisí s rychlostí, se kterou zprávu zpracováváte. Většina lidí používá vyhledávače a zaměřuje se na prvních pár výsledků, aniž by kupříkladu ověřovala datum původní zprávy – což je velká chyba. Snadno se tak můžete dopracovat k tomu, že čtete úplně jiný text, než předpokládáte, a pak šíříte nesmysly omylem. Klasickým příkladem je stále často čtený článek z iDnesu „Ukrajina přiznala, že letoun sestřelila“, který ale nepojednává o sestřelu Boeingu 777 z roku 2016, ale o sestřelu Tu-154 z roku 2001. Čtenář, který nevěnuje pozornost datu, si ale může události splést, protože i v události z roku 2001 figuruje Putin a podle článku Ukrajina nejprve sestřel popírala a teprve později ho uznala. Pak z tohoto článku může vyjít a pokládat ho za potvrzení konspirační teorie popisující událost z roku 2016.

Ověřování si zdrojů vázne překvapivě nejenom u čtenářů (u kterých se jejich pasivita dá čekat), ale taky u novinářů, kteří běžně opisují z ČTK, případně sami od sebe. Tak například se stále setkáváme s řadou tvrzení o Cambridge Analytica, která jsou rozporována tiskovými zprávami společnosti samotné. Stále se v našich médiích můžete setkat s obraty typu „CA vysála data Facebooku“, „CA použila 87 milionů záznamů“, „CA použila data Facebooku pro ovlivňování voleb“, i když na svém webu firma opakovaně uvádí, že zakoupila od kontraktora GSR v roce 2014 data o 30 milionech uživatelů Facebooku, která nebyla použita pro účely kampaně v roce 2016, protože už v roce 2015 je Facebook kontaktoval a upozornil je, že tato data nebyla získána legálně.

Řekl bych, že je velmi pravděpodobné, že novináři jednoduše opisují tyto informace od sebe, aniž by se namáhali byť jen uvést protitvrzení Cambridge Analytica. Je možné, že CA neříká pravdu, ale její protitvrzení jsou stále našimi médii ignorována, což nesvědčí úplně pro zdrojování anebo vyvažování informací, neustále se opakuje pouze Wylieho narativ ze zahraničních médií.

Problém se netýká pouze médií. Dokonalou perlu všemu učinila ČTK, které na službě Protext zveřejnila 29. března placenou zprávu, že brazilští vědci ve svém dokumentu dokázali, že je Země placatá.

Protext je placená služba, v podstatě forma inzerce, ale dokazuje to, že do médií projde skutečně kde co, pokud za to zaplatíte.

Principiálně vzato nevidím nic na tom, aby si kde kdo uveřejňoval kde co, ale problém nastává s nekritickým přejímáním informací, které se dokola děje nejen běžným smrtelníkům, ale i médiím samotným. Problém je v tom, že články do médií píší lidi, kteří by to vážně dělat neměli, protože píší věci, kterým zjevně vůbec nerozumí – a ani neví, že tomu nerozumí.

Na webu Xman patřící do rodiny iDnes tak objevíme fascinující perly, které plní informované čtenáře panikou. V článku o kinetických zbraních „Projekt Thor: střely vysílané z vesmíru se vracejí do módy“ se například dozvíme, že „Těleso padající z takové výšky nabere extrémní zrychlení, zhruba osm kilometrů za sekundu.“ Kilometr za sekundu není jednotkou zrychlení ale rychlosti, a při pádu čehokoliv v gravitačním poli Země nenabere nic extrémní zrychlení, jelikož gravitační zrychlení je 9,81 m/s². Bavíme se o selhání na úrovni druhého stupně základní školy, které by autor měl být schopen odhalit po zadání jednoho dotazu do Wikipedie.



 
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
105 čtenářů navrhlo autorovi prémii: 48.5Kč Prémie tohoto článku jsou již uzavřené, děkujeme za váš zájem.
Tento web používá k poskytování služeb soubory cookie.