Wolfenstein II: The New Colossus - V kůži B. J. Blazkowicze | Kapitola 5
Seznam kapitol
Je to tady. Herní událost, na která většina z vás netrpělivě čekala, je konečně venku. Wolfenstein II s podtitulem The New Colossus má prostě vše, co má dokonalý titul mít. Grafiku, herní mechaniky, atmosféru, humor, nahotu, sex, akci, nechuť, napětí, zklamání i překvapení. Pokračování legendy prostě nemohlo dopadnout lépe.
Bugy
Tuto část článku bych začal raději tím nepříjemnějším. Jako každou hru, ani tuto neminuly bugy, které budou, doufejme, v dohledné době odstraněny. První bug mě praštil do očí během rozjezdových pěti minut hry. Ve chvíli, kdy polomrtvý BJ přijde k vědomí a leží na své posteli, vidí skrz svůj hrudník dění v místnosti. Průhlednost textur hned zezačátku hry? Ale no tak… tohle přeci není neodstranitelný bug a přitom hned první do očí bijící. Spolu s ním i možnost proběhnutí některými postavami a pohled skrz textury jejich těl.
Druhým bugem, který se během mého průchodu projevil pouze jednou, je zásek hráče v prostředí. Při velikosti celé hry se vždy najde nějaké achillovo místo, tomuto bugu tedy nepřikládám velkou váhu. Quickload a jede se dál.
Méně závažným bugem je pronikání nepřátelských postav při melee killech. Při takto vysokorozpočtové hře si mohli vývojáři i tento bug odpustit. Otázkou však je, jak je to v rámci enginu náročné opravit. Na druhou stranu je to sice zvláštní, ale nikterak rušivý a čistě estetický brouk.
Co je ale neodpustitelné, jsou pády hry. Ke konci průchodu mi hra dvakrát spadla s Windowsáckou chybovou hláškou „Fixed crash dump“. V tom případě jsem musel přes správce úloh hru natvrdo ukončit a načíst poslední pozici. V diskuzích na steamu je možno se dočíst o různých neduzích kolem startu hry s různými verzemi ovladačů. Wolfenstein na druhou stranu není jedinou hrou trpící těmito porodními bolestmi a věřím tomu, že budou co nevidět odstraněny.
Atmosféra
A teď k samotné atmosféře hry. Zpočátku mě hra kvůli uzavřeným levelům se stísněnou atmosférou příliš nebavila. Jednoduše mám radši vzdušnější, barevnější úrovně. Díky celkové stavbě příběhu se však hra trefuje do vkusu všech typů hráčů.
V rámci příběhu se nejprve proběhnete po ponorce, nepřátelském letounu, či atomovkou zdevastovaném postapokalyptickém New Yorku. Postupem času se však dostanete do mnohem záživnějších, barevnějších levelů. Budete bojovat v ulicích americko-německých měst, podíváte se i na venkov, kde malý Billy vyrůstal a při té příležitosti zhlédnete plno flashbacků z jeho dětství. Podíváte se do soudní síně plné hákových křížů, odcestujete na planetu Venuši, po jejímž povrchu se proběhnete ve skafandru, a tak bych mohl pokračovat ještě dlouho. Dost bylo spoilerů...
Ač je většina úrovní spíše koridorového charakteru, tedy s pevně určenou cestou odněkud někam bez možnosti free roamu po sandboxovém světě (což bylo geniální v nedávno vydaném The Evil Within 2 běžícím též na enginu id TECH 6), díky poutavému příběhu, rozmanitým mapám a možnostech jejich průzkumu Wolfovi tento neduh rád odpustím.
Na hře mě každopádně nejvíc dostal v úvodu zmíněný humor, kterým hra doslova praská ve švech. Vtipný je celý tým vaší povstalecké buňky, respektive to, co z něj zbylo. Tak třeba Max Hass, dobrosrdečný dementní hromotluk s půlkou hlavy, jehož oblíbená hra je „pěsťovaná“ a jeho slovník obsahuje přesně dvě slova – Max a Hass. Neméně vtipný je také vystresovaný vědec Set Roth se svým největším genetickým výtvorem všech dob – opicí s kočičí hlavou. A váš zachráněný kámoš Wyatt? Ten propadne vášni k LSD, často se tedy vydává na cesty mimo své vědomí a při cestě na jednu misi prohodí pár slov i s kreslenou ještěrkou. Rozhodně se tedy vyplatí prolézat mezi misemi základnu a sledovat, jak se lidi mezi sebou baví. Narazíte na spoustu vtipných dialogů a všemožných narážek.
Celou atmosféru perfektně podkresluje vynikající soundtrack měnící se podle aktuální herní situace. Jeho pojetí mi hodně připomínalo atmosférou Dooma, s nímž má tato hra společné i samotné tempo. Pohyb hlavního hrdiny je až podezřele, řekl bych i nadlidsky, rychlý a stamina je neomezená. I dynamika pohybu a celého enginu připomíná svou svižností spíše Quake 3: Arena.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
