Hlavní stránka Multimédia Hry a zábava Project Cars 2: velká očekávání, radost a zmar
Project Cars 2: velká očekávání, radost a zmar
autor: Jan "Fucida" Schrenk , publikováno 26.9.2017
Project Cars 2: velká očekávání, radost a zmar

Pravá nebo levá? Sparta nebo Slávie? Babiš, nebo Kalousek? Však to znáte. Rivalita. Snad všechny oblasti lidského konání na rivalitě stojí. Rivalita je něco, co nám umožňuje se zlepšovat, vidět svoje chyby a snažit se naopak přednostmi překonat konkurenta, soupeře, či přímo nepřítele. Assetto Corsa, nebo Project Cars.


„Dvojka“

Pokud vyjde pokračování nějaké hry, tak téměř vždy mu celkem přirozeně předchází úspěch staršího brášky. Pokud byl úspěšný velmi, pak pokračování celkem logicky vzbuzuje podobná očekávání. A pokračování tohoto Projektu mělo v srdcích fandů snad ještě jednoznačněji potvrdit roli jejich favorita. Víte, když sleduji závody formule 1, tak mě dosti irituje neustálé omílání komentátorů, že fandí sportu a dobrému závodění a že nemají nějaký oblíbený tým. Nevěřím jim ani slovo, ale přesto se teď cítím tak trošku podobně. Vždy jsem měl rád rFactor, ale po dlouhé pauze bez závodění mě dvojka už z nějakého důvodu nezaujala. O to více jsem se těšil právě na pokračování Project Cars (PC), od kterého jsem si sliboval, že nebudu muset trávit moře času hledáním nějakého solidního módu, bude v něm hromada tratí…a tak vůbec.

Project Cars 2: velká očekávání, radost a zmar

On toho PC2 vůbec nasliboval hodně. Devět různých disciplín, 29 závodních sérií, 180 vozů, 140 tratí z 60 lokalit. To nezní vůbec špatně, hromada obsahu k objevování a každý si může najít sérii, která mu sedne. Nese to sebou ale jedno obrovské riziko, kterému my tady v naší krásné zemičce říkáme: „Devatero řemesel, desátá bída“.  Jak to tedy bude?

Nudné intro, příjemné menu

Mám v sobě ještě poměrně čerstvé vzpomínky na nedávno recenzovaný titul F1 2017. Perfektně vyvážené intro, které mě dostalo do děje a vzbudilo očekávání. V PC2 můžete čekat divoké prostřihy mezi různými sériemi mající přilákat člověka na bohatý obsah hry.

Koncept mi ale chybí. Nějaké záběry třeba na zajímavé předjíždějící manévry, boj o centimetry na cílové rovince, detail na rozžhavené brzdy…ach brzdy, no o nich později… Náš pan prezident by s taktem sobě vlastním jistě poznamenal, že hodnotit hru dle intra může jen idiot, proto pojďme rychle dále. Start této aplikace je svižný, žádné příliš dlouhé nepřeskočitelné sekvence jako v NFS SHIFT2, žádné animace navíc, žádné hrůzné konzolové efekty zabíjející ergonomii jako ve F1 2017, nebo ve Forze. Menu PC2 je sice graficky dejme tomu výraznější, ale stále ještě přehledné.

Project Cars 2: velká očekávání, radost a zmarProject Cars 2: velká očekávání, radost a zmarProject Cars 2: velká očekávání, radost a zmar

Samotného mě překvapilo, jak rychle jsem se v něm zorientoval a cítil naprosto komfortně. Nastavení grafiky, nastavení herních ovladačů i jejich kalibrace – vše naprosto bez problémů. Líbilo by se mi navíc zobrazení polohy v rámci ladění citlivosti a linearity. Tohle je snad v každém rozumném leteckém simulátoru, ale PC i třeba F1 2017 na to kašlou. Menu samotné lze velmi pohodlně ovládat myší s jedinou výjimkou – nastavení počtu kol závodu provádíte třemi jakýmisi kolečky. Naštěstí se jedná o jedinou pitomost podobného rázu. Vše ostatní je již krásně ergonomické. Líbil se mi i vestavěný „advisor“. Tedy jakési vysvětlení a tipy, které se objevovaly při prvním navštívení určitých menu, nebo i závodních módů. Vysvětlivky byly vždy k věci, maximálně přehledné a v celku nápomocné. Oproti původnímu PC mi menu přišlo vkusnější i přehlednější, takže za mě palec nahoru.



 
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
22 čtenářů navrhlo autorovi prémii: 9.4Kč Prémie tohoto článku jsou již uzavřené, děkujeme za váš zájem.
Tento web používá k poskytování služeb soubory cookie.