Hlavní stránka Multimédia Hry a zábava Jak se zastánci vize konce 19. století střetli s 21. stoletím
Jak se zastánci vize konce 19. století střetli s 21. stoletím
autor: Michal Rybka , publikováno 17.6.2017
Jak se zastánci vize konce 19. století střetli s 21. stoletím

Nátlakové cyklistické skupiny jako Auto*Mat žádají pro členy svého kmene exkluzivní výsady jak na úkor automobilistů, tak i chodců. A nejen to: Ze své vize budoucnosti, připomínající Saigon 50. let, vyhání i moderní pohybovadla ze stejné skupiny: Segwaye, hoverboardy, elektrokola i elektrokoloběžky. Ty totiž do cykloaristokratických vizí nepatří!


Pokud budete mít náhodou pocit, že si v této úvaze z cyklistů utahuji až příliš, pročtěte si důsledně zmíněnou diskusi, která doslova vaří občanskou neposlušností vůči dopravnímu značení a padají tam i obraty jako „bezohledný chodec“. Nejsem vyzyvatelem k lynči vůči cyklistům, i když se podle mých zkušeností nezřídka chovají jako úplná prasata. Zažil jsem už pět kolizí s cyklistou zezadu (přijíždějící cyklista to narval zezadu do mě, nikoliv naopak, tak rychlý nejsem), přičemž jenom jedna cyklistka se mi omluvila (mír buď s ní), dva cyklisté mě navíc seřvali, co že si to dovoluji chodit po chodníku a další dva prostě šlápli do pedálů a zmizeli. Jsou místa, která považuji za opravdu nebezpečná. Vysokorychlostní závody na Nuselském mostě jsou běžné (tam jsem se naučil před pohybem do strany vždy ohlížet, jelikož jako chodec nemám zpětné zrcátko a cyklistu, řítícího se po chodníku téměř rychlostí světla fakt jinak nezadetekujete). Narazíte i na opravdové exoty, kteří si to sviští po chodníku, i když přímo vedle nich je pro cyklisty vyhrazený pruh na vozovce.

Jak se zastánci vize konce 19. století střetli s 21. stoletím
Autor: No machine-readable author provided. Karelj assumed (based on copyright claims). –
No machine-readable source provided. Own work assumed (based on copyright claims)., Volné dílo, Odkaz

Jádro problému nevidím v samotném velocipédu, ale v jeho uživatelích. Pokud se chcete pobavit, vřele vám doporučuji stránky Auto*Matu. Obsahuje aktivistické vize, bizarnosti a dokonce i vtipný materiál, tedy pokud jste cyklisté, kteří chápou cyklohumor Auto*Matu.

Cituji:

<cyklistický humor on>:

Osoba 1: Hele, ta Blanka byla katastrofa. Nebojíš se, že ty velký dopravní stavby Praze opravdu nepomůžou?

Osoba 2: Je mi to úplně jedno.

Osoba 2: Podstatný je neustále přesvědčovat lidi, že současné dopravní problémy nelze vyřešit dneska, ale až někdy v daleké budoucnosti

Osoba 2: To je v oblasti dopravní politiky jedinej postoj, se kterým můžeš tuhe funkci dělat dýl než do prvního průseru…

<cyklistický humor off>

Tento vtip a další haluze ze stránek Auto*Matu mi nedocházejí z mnoha důvodů. Jednak vycházejí z fantastické fikce, že Blanka je katastrofa – což není, pokud nejste Praha 7 a nepřekvapí vás, že tunelem budou jezdit lidi, kteří budou vyjíždět na vaše teritorium – a jednak z fikce, že doprava je lidem ukradená, což není. Cykloaristokracii to ale jedno je, protože ona Blankou jezdit nebude a proto to má být jedno zbytku lidské civilizace.

Leč zanechme aktivistický Auto*Mat a jeho skvělé ideje, například řešení kolon v centru zneprůjezdněním centra. Základní otázkou je: V čem je přesně rozdíl mezi velocipedem a moderními elektrickými samohyby? Proč jedno povolit a druhé ne? A jak vůbec řešit situaci, kdy přichází nové technologie, které slibují a zároveň hrozí zrychlením pohybu chodců?



 
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
132 čtenářů navrhlo autorovi prémii: 37.2Kč Prémie tohoto článku jsou již uzavřené, děkujeme za váš zájem.
Tento web používá k poskytování služeb soubory cookie.