Nepatrný ořez svobod našich ku prospěchu lidu všeho | Kapitola 3
Seznam kapitol
Terorismus je skvělou záminkou pro utáhnutí otěží. O tom nás poučuje nejen George Orwell ve svých dystopiích, Terry Gilliam ve své bizarní komedii Brasil (1985), ale také realita našich dní. Přísnější podmínky pro vlastnění zbraní! Více kamer! Více dohledu nad internetem!
Z Itálie se přesunul do Německa, přestože neměl povolen pohyb po schengenském prostoru. Tam požádal o azyl, který mu Německo nechtělo udělit, protože používal rovnou šest různých identit tří různých národností. Německo ho chtělo vrátit do Tuniska, protože neměl nárok na azyl, ale Tunisko ho odmítlo, protože neměl doklady. V Dortmundu navštěvoval kázání radikálního imáma, který verboval bojovníky do Sýrie.
Pak se přesunul do Berlína, kde byl celkem čtyřikrát zatčen policií. Poprvé při pokusu o zakoupení automatické zbraně, podruhé při nejmenovaném konfliktu během jízdy autobusem a potřetí byl přistižen při bitce na nože při prodeji drog. Počtvrté byl zatčen za používání nelegálních italských dokladů. Pokaždé byl propuštěn.
Chápete to? Tenhle člověk nebyl žádný „hodný tichý beránek“, který se radikalizoval proto, že se setkal s „nepochopením a diskriminací“, jak nám podsouvají někteří osvícení jedinci. Byl to zločinec, který se volně pohyboval po Evropě a nikdo s ním nebyl schopen nic udělat. Také nebyl policii neznámý: Vědělo se o něm, že je v kontaktu s radikálními kazateli, kterým se nabízel jako sebevražedný atentátník. Vědělo se taky, že se na internetu pokoušel získat informace o sestavení bomby.
Šlo tedy o známého zločince, který byl velmi nápadný a velmi podezřelý, nicméně nikdo nekonal. Obecně je pozoruhodné, jak často se po úspěšném teroristickém činu dozvíme, že o přípravách tajné služby vlastně věděly, ale nic nedělaly. Tak k čemu ty informace sbírají, to si jenom předvyplňují složky pro budoucí šetření? Nebo prostě preventivně jednat nemůžou? Pokud jejich činnost blokují politici a zákony, k čemu vlastně bezpečnostní složky máme?
Proč se politici tváří, že jsou vždy „překvapeni a šokováni“ hroznými zločiny? Vždyť přece roky vědí, že Saúdové sponzorují wahhabistické kazatele, kteří jsou zásadními nepřáteli západní kultury – podporují je a vyvážejí je na Západ. O podivném „spojenectví“ Saúdské Arábie a Západu pojednává dokument Bitter Lake (2015) a věru je to depresivní pokoukání. Přesto – pokud nejde přímo o krveprolévání – západní politici salafistům a wahhabistům spíš poklonkují a ustupují jim, než aby jim jasně ukázali dveře.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
