Digitální nomádi a digitální žebráci | Kapitola 3
Seznam kapitol
Moderní společnost nám představila digitální nomády, dynamické a moderní lidi, kteří se svými Macbooky cestují ze země do země, aby tam přinášeli osvětu a výdobytky moderní civilizace. Dnes si představíme jejich protipól, digitální žebráky, kteří si celý měsíc utrhují od úst, aby si našetřili na pidibalíček dat, aby mohli alespoň částečně využívat moderní služby, jako je Facebook anebo Instagram.
Pravda. Zvykli jsme si na to, že jsme takovou lepší kolonií, která poskytuje Západu levný a vzdělaný personál, levnou pracovní sílu v montovnách a kvalitní porno s nízkými výrobními náklady. Stále jsme druhořadou zemí. Pokaždé, když jedeme na nákupy do Německa, se ptám, jestli je normální, že za menší peníze než zde tam zakoupím jídlo z opravdového jídla.
Marketingoví tyjátrové našich řetězců mi k velkému pobavení vysvětlili, že národ český miluje místo jídla odpad a pomyje a je ochoten si za ten zážitek adekvátně připlatit. Fakt, že tito tyjátrové nebyli vymeteni za naše hranice, považuji za důkaz naší národní holubičí povahy. A za důkaz slabošství našich politiků, kteří myslí více sami na sebe a na své šílené projekty, jako je Zelené ozelenění magistrály a zasypání podjezdů a jejich náhrada úrovňovou křižovatkou, za což by autoři myšlenky museli v každé trochu dynamičtější zemi letět z oken svých kanceláří.
Ale ne. Takoví my Češi nejsme. My si necháme o hlavu polena štípat a uděláme z toho svůj životní styl.
A tak jsme tady. V roce 2016, s objemy mobilních dat odpovídající spíše konci minulého století. Nějak se tomu přizpůsobíme – v diskusích pravidelně narážím na lidi, kteří mobilní internet nepotřebují, a proto ho považuji za zbytečný. Zasekli se v roce 1995, kde ke štěstí stačilo PC připojené pevnou linkou. Je to podobná argumentace jako u lidí, kteří technologie odmítli vůbec – oni je nepotřebují a jsou tedy zbytečné.
Zbytek se přizpůsobí, většinu času tráví na Wi-Fi a pouze v nouzi nejvyšší aktivují mobilní data. Většinu času přece jenom trávíme doma, kde Wi-Fi je a v práci, kde se taky nějaká Wi-Fi najde. Když cestu mezi oběma body překonáme rychle, nebudeme datové zaostalství vnímat tak bolestivě. Jenomže přestože nám laskaví operátoři nabízí koloniální objemy dat za koloniální ceny, je přece jenom rok 2016 a s ním i technologie, které se jaksi bez univerzálního přístupu k datům realizovat nedají. Nemluvím o Pokémon GO, mluvím o migraci na cloudové služby.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
